ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2022:48.C.338.2022.2 Datum: 2022-11-23 Předmět: O zaplacení 3 383,16 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", ["odstoupení od smlouvy""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
O co šlo: O zaplacení 3 383,16 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177)
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 383,16 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [anonymizováno]) a žalovaný uzavřeli po telefonu smlouvu o zveřejnění firmy dne [datum]. Žalovaný však neplnil svoji povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za tuto činnost sjednanou částku ve výši 845,80Kč za každý měsíc trvání smlouvy, proto došlo k odstoupení od smlouvy a pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. O tom byl žalovaný písemně vyrozuměn.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zveřejnění firmy žalovaného ve zlatých stránkách a mapách [anonymizováno], žalovaný se zavázal zaplatit za tuto činnost cenu, který činila podle smlouvy 845,80 Kč měsíčně. Zhotovitelka zveřejnění svoji povinnost splnila, údaje o firmě žalovaného byly v souladu se smlouvou zveřejněny, žalovaný však svoji povinnost zaplatit sjednanou cenu nesplnil, ač mu byla vždy řádně doručena faktura na částku odpovídající smluvené měsíční ceně a posléze byl k tomu písemně vyzván. Celková výše dluhu činí za období od listopadu 2019 do března 2020, kdy došlo k výpovědi smlouvy ze strany společnosti, 3 383,16 Kč. Pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
Podle ustanovení § 1746 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odstavce 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Právě takovou smlouvu účastníci uzavřeli s tím, že tato smlouva se svým obsahem nejvíce blíží smlouvě o dílo podle § 2586 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla pro žalovaného sjednanou činnost a mezi účastníky smlouvy byla sjednána cena této činnosti. Smlouva je dostatečně konkrétní, je tedy zřejmé v čem spočívá činnost„ zhotovitele“ díla a rovněž tak ujednání o ceně je zcela konkrétní.
Postoupení pohledávky bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní sjednáno podle § 1879 o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 odst. 1 o. z. a žalobkyně je proto aktivně legitimována v tomto řízení.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení, které započalo vždy den následující po splatnosti jednotlivých faktur a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 383,16 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.