48 C 349/2022-11 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 14 977,73 Kč spolu s úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obchodními podmínkami [žalobkyně] [příjmení]. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě o poskytnutí úvěru ve výši limitu až do 25 000 Kč s možností přečerpání na tomto účtu, když splnil všechny smluvní předpoklady. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona 257/2016 o spotřebitelském úvěru. Žalovaný porušil smluvní ujednání, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni 2. 5. 2022. Dlužná pohledávka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 14 977,73 Kč a nesplaceném úrokem v kapitalizované výši, která do zesplatnění činí 604,58 Kč za období do 1. 2. 2022 do 1. 5. 2022. Žalobkyně se dále domáhá smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně do 30. 5. 2022 a následně od 31. 5. 2022 ve výši 11,75 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. Žalobce dále v podání podrobně popsal, jakým způsobem posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Jednak na základě souhlasu žalovaného posoudil informace z některých společností patřících do skupiny [anonymizováno]. Dále ověřil informace z insolvenčního rejstříku a rovněž se zabýval informacemi dle historických dotazů soudních exekutorů vznesených v rámci součinnosti dle exekučního řádu. Protože účastníci souhlasili s tím, aby soud rozhodl ve věci bez jednání na základě listinných důkazů založených ve spise, postupoval soud podle § 115a zákona číslo 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl na základě důkazů předložených žalobkyní, aniž by nařizoval jednání. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce prokázal skutková tvrzení v žalobě listinnými důkazy, a to rámcovou smlouvou [číslo] dodatky, přehledem čerpání a splácení úvěru, zesplatňujícím dopisem, předsmluvním formulářem, podacím archem, obchodními podmínkami [právnická osoba], výpisem z účtu a úvěrovou zprávou. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na kterou vedle ustanovení o. z. dopadá též úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalovaný úvěr postupně čerpal, jak vyplývá ze shora uvedených listinných důkazů, ovšem nesplácel vyčerpanou část úvěru splátkami dohodnutými ve smlouvě. Ke dni zesplatnění úvěru žalovaný dlužil žalobci na jistině částku 14 977,73 Kč a dále smluvní úrok v kapitalizované výši 604,58 Kč, smluvní úrok za období od 2. 5. 2022 do 30. 5. 2022 ve výši 18,9 % a nakonec smluvní úrok ve výši 11,75 % od 31. 5. 2022 do zaplacení. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného k úhradě uvedeného plnění. Zároveň soud v souladu s žalobou uložil žalovaného povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. a sazba byla stanovena v souladu s vládním nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč.