48 C 361/2022-14 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s její právní předchůdkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Žalovaný měl úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami specifikovanými smlouvou, úvěr však nesplácel. Právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 30. 4. 2022 proto úvěr zesplatnila. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny ve výši 20 343,26 Kč, poplatků 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 237,50 Kč, pojistného 489,30 Kč, smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně od 23. 1. 2020 a zákonného úroku z prodlení. Soud ve věci jednal a rozhodoval dne [datum] v nepřítomnosti žalovaného (§101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaný, ač řádně vyrozuměn o termínu jednání, se neomluvil, soud rozhodl s tím, že pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. Z provedeného dokazování (smlouva o úvěru, akceptace, všeobecné úvěrové podmínky, produktové podmínky, výpis z úvěrového účtu, oznámení o prohlášení úvěru za splatný, předžalobní výzva s poštovním podacím archem, smlouva o postoupení pohledávky včetně přílohy) soud zjistil, že věřitelem a žalovaným byla [datum] uzavřena smlouva (smlouva o revolvingovém úvěru), jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, přičemž úroková sazba byla dohodnuta ve výši 22,68 % p.a. Součástí smlouvy bylo i sjednání pojištění schopnosti splácet úvěr a také dohoda účastníků o úhradě poplatků spojených se spravováním úvěru. Žalovaný však jednotlivé splátky neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení, věřitel proto úvěr k 30. 4. 2022 prohlásil za splatný. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud žalobě vyhověl, neboť je po právu. Žalobkyně v řízení dostatečně tvrdila a prokázala splněný závazek věřitele jako úvěrujícího poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Byl také dostatečně tvrzen a prokázán nesplněný závazek žalovaného vrátit peněžní prostředky. Žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z., protože bylo prokázáno prodlení žalovaného s vrácením peněžních prostředků. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud podle § 1879, § 1882 odst. 1 o.z. za řádně prokázanou. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 144,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 868 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 670,06 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 840 Kč ve výši 1 436,40 Kč.