51 C 220/2022-17 — Okresní soud v České Lípě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu postižního práva proti žalovanému ve výši žalované částky, kterou způsobil s vozidlem [značka vozidla], [registrační značka], když s tímto vozidlem vjel do prostoru travnatého hřiště, kde následně zapadl. Při pokusu odjet došlo k poničení plochy, jež spadá do vlastnictví [územní celek] (dále poškozený). Šetřením bylo zjištěno, že žalovaný, jakožto vlastník a provozovatel, neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které bylo sice sjednáno u [právnická osoba], číslo pojistné smlouvy [číslo], ale zaniklo ke dni 11. 9. 2020 z důvodu změny vlastníka vozidla. Žalobkyně měla pověřit vyřízením škody [právnická osoba] [anonymizováno] jako samostatného likvidátora. Výše věcného plnění pro poškozeného byla stanovena v částce 16 636 Kč představující náhradu škody za poškozenou travnatou plochu, přičemž výše plnění byla stanovena dle faktury [číslo] ze dne [datum] za opravu poškozené plochy. Žalobkyně měla následně vyplatit poškozenému na věcném plnění částku ve výši 16 636 Kč a samostatnému likvidátorovi částku ve výši 2 420 Kč jako náhradu vynaložených nákladů při likvidaci škodní události. Žalobkyně plnila z garančního fondu za žalovaného, čímž jí vznikl nárok na regresivní náhradu jedné třetiny představující částku ve výši 6 352 Kč. Žalovaný na výzvy žalobkyně k úhradě dlužné částky nereagoval a to ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva dne 14. 3. 2022. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se žalovaný nedostavil, svoji nepřítomnost neomluvil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Zástupce žalobkyně se z ústního jednání omluvil a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věc bez své přítomnosti. Z uvedeného důvodu postupoval soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků řízení, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z provedených listinných důkazů a to Úředním záznamem [anonymizováno] ze dne [datum], výpisem z databáze pojistných smluv, likvidační zprávou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], fakturou ze dne 5. 5. 2021, potvrzením o platbě, výzvami k úhradě [právnická osoba] ze dne 11. 10. 2021 a 7. 12. 2021, předžalobní upomínkou ze dne 14. 3. 2022 spolu s podacím archem bylo prokázáno, že žalovaný způsobil škodu vozidlem [značka vozidla] [registrační značka], neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyně poskytla za žalovaného poškozenému plnění a žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni regresní náhradu jedné třetiny, tedy částku 6 352 Kč včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora. Podle § 24 odst. 9 z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, výplatou plnění z garančního fondu vzniká [anonymizováno] nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou [anonymizováno] vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce [anonymizováno] na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má [anonymizováno] nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce [anonymizováno] vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni plnění z garančního fondu ve výši 6 352 Kč a soud proto žalobě vyhověl. Uvedené částky žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 352 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.