51 C 329/2021-44 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 25. 5. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 5.305 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila nárok na zaplacení příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dál jen„ zákon č. 168/1999 Sb.) vůči žalovanému, neboť vlastník/provozovatel neměl od 16. 3. 2020 do 31. 5. 2020 k osobnímu vozidlu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm³ do 2.500 cm³, [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Vozidlo nemělo být pojištěno 77 dní, denní sazba činí 65 Kč, celkem tedy příspěvek ve výši 5.005 Kč, dále se žalobkyně po žalovaném domáhá poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s odkazem na § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. 2. Soud nahlédnutím do evidence vozidel zjistil, že v době od 7. 12. 2017 do 17. 8. 2020 byla jako vlastník/provozovatel vozidla evidován paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. 3. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla a doložila převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu žalovanému na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. 4. Žalovaný při jednání uvedl zakoupení vozidla v dezolátním stavu, bylo po bouračce a nebylo pojízdné, po dobu 5 měsíců jej opravoval, stálo v dílně a nebylo užíváno v provozu, dle názoru žalovaného nemuselo být pojištěno. Žalovaný uvedl i domluvu s předchozím vlastníkem vozidla o zrušení pojistky teprve v okamžiku, kdy žalovaný bude mít předmětné vozidlo opraveno. 5. Žalobkyně namítla, že s účinností od 1. 1. 2018 není námitka neprovozování vozidla pro vymáhání příspěvku do garančního fondu relevantní, pro povinnost hradit příspěvek do garančního fondu je od 1. 1. 2018 s ohledem na změnu právní úpravy rozhodující již jen stav zapsaný v registru silničních vozidel. Žalovaný pak netvrdí ani neprokazuje, že by vozidlo bylo v předmětném období zapsáno v registru silničních vozidel jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, ani netvrdí a neprokazuje, že by vozidlo bylo v předmětném období odcizené. 6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákona jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění podle tohoto zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 cti. Zákona při určení osoby povinné se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 cit. zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 cit. zákona výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Po provedeném dokazování má soud za spolehlivě zjištěné (výzva k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky k úhradě, předžalobní výzva s dokladem o odeslání, zpráva z evidence vozidel, kupní smlouva, doklady o doručení, doklad o nákupu plynové bomby LPG, původní zelená karta k vozidlu, velký technický průkaz, příjmový pokladní doklad ze dne 17.8.2020, evidenční kontrola ze dne 17.8. 2020, dodatek ke smlouvě o koupi, zpráva registru vozidel), že v době od 7. 12. 2017 do 17. 8. 2020 byla vlastník/provozovatel předmětného vozidla (tovární značka [anonymizováno], obchodní označení [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód]) evidována paní [jméno] [příjmení]. Soud současně zjistil, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] paní [jméno] [příjmení] vlastnické právo k předmětnému vozidla převedla na žalovaného. K předmětnému vozidlu nebylo v době od 16. 3. 2020 do 31. 5. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 cit. zákona za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit. zákona. Uvedená povinnost stíhá vlastníka či provozovatele vozidla, v řízení bylo prokázáno, že vlastníkem vozidla je na základě doložené kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaný, nikoliv v registru silničních vozidel zapsaná [jméno] [příjmení]. Je proto povinností žalovaného uhradit příspěvek žalobkyni jako osoba povinná k zaplacení příspěvku, a to ve výši, která odpovídá součinu počtu dní, kdy nebylo vozidlo řádně pojištěno podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a denní sazby stanovené vyhláškou Min. finance pro daný typ vozidla, v daném případě se jedná o denní příspěvek ve výši 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb.) a počet dní 77. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 5.005 Kč a stejně tak podle § 4 odst. 4 ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/199 9 Sb. nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, neboť je po právu, včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), protože žalovaný je v prodlení s úhradou příspěvku a s ním spojených nákladů. 9. Žalovaný sice v řízení tvrdil a prokazoval a byl v tomto směru i poučen soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že vozidlo bylo v rozhodné době nepojízdné a bylo nutné provést nezbytné opravy. Lze však souhlasit s tvrzením žalobkyně, že s účinností od 1. 1. 2018 novelizovaná právní úprava určuje, kdy je třeba vozidlo povinně pojistit, přičemž je jasně určeno, že za rozhodující skutečnost se považuje existence zápisu v registru silničních vozidel (při zohlednění skutečnost, že zápis vlastníka/provozovatele v registru vozidel neodpovídá prokázanému skutkovými ději – tj. vlastnictví vozidla bylo zapsaným vlastníkem/provozovatelem vozidla převedeno, aniž by změna byla včas nahlášena u příslušného silničního orgánu). Za předcházející právní úpravy bylo možné za určitých tvrzených a prokázaných rozhodných skutečností vyjít ze závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 2221/2013 (zda vozidlo bylo či nebylo provozováno). Tyto závěry jsou překonány právě novelizovanou právní úpravou, která jasně vymezuje, za jakých okolností musí být vozidlo pojištěno ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. a za jakých okolností nevznikla povinnost pojištění odpovědnosti, což už se však nevztahuje na situaci žalovaného, kdy mělo být vozidlo nepojízdné (tzv. na špalkách) a v rozhodné době bylo opravováno, nebylo provozováno na pozemní komunikaci. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 305 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 5 305 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření ze dne 25. 1. 2022) uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby na výzvu soudu (doplnění žaloby ze dne 9. 11. 2021), neboť dle názoru soudu rozhodná skutečnost, že vlastnické právo k vozidlu bylo převedeno zapsaným vlastníkem/provozovatelem vozidla byla žalobkyni již v době podání žaloby známa a měla být uvedena již v samotné žalobě. 11. Soud přistoupil k uložení plnění ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, soud uvěřil tvrzení žalovaného o jeho majetkových poměrech, v řízení bylo i nepřímými důkazy dostateč