51 C 6/2022-11 — Okresní soud v České Lípě

Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. K ústnímu jednání se účastníci nedostavili, zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Z uvedeného důvodu postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. K návrhu žalobkyně, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovaným zpochybněn, vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] která nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [anonymizováno] dne [datum] a žalobkyně žalovanému v souladu s čl. 15 Všeobecných podmínek umožnila objednat si prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby, které nejsou službami elektronických komunikací v souladu s § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon o el. kom.“). Žalobkyně provedla vyúčtování služeb [číslo] ve výši 17,24 Kč splatné dne 3. 4. 2020, [číslo] ve výši 50 Kč splatné dne 4. 5. 2020, [číslo] ve výši 50 Kč splatné dne 3. 6. 2020 a vyúčtování [číslo] s ve výši 22,58 Kč splatné dne 4. 7. 2020 Cenu za tyto tzv.„ služby třetích stran“ celkem ve výši 139,82 Kč žalovaný žalobkyni neuhradil. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 4.000 Kč za nevrácení koncového zařízení splatnou dle vyúčtování služeb ze dne 24. 11. 2020. Žalovaný byl jako poukázaný vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinen plnit ve prospěch žalobců, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobcům, aby platby od účastníků vybíral. Z toho důvodu bylo návrhu ve smyslu ustanovení § 2 písmena n) zákona o el. kom. a v souladu s čl. 15 Všeobecných podmínek vyhověno. Příslušenství pohledávky je dáno ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a je vázáno na splatnost vyúčtování. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.139,82 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.