51 C 75/2022 — Okresní soud v České Lípě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu postižního práva proti žalovanému ve výši žalované částky, kterou způsobil s vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], když s tímto vozidlem nepřizpůsobil rychlost jízdy na namrzlé vozovce a po projetí levotočivé zatáčky nezvládl řízení, s vozidlem dostal smyk a vyjel vpravo mimo komunikace, kde narazil pravou částí vozidla do sloupu veřejného osvětlení č. 16 a zastavil se o něj. Následně vozidlo zamkl a z místa dopravní nehody odešel, aniž by si splnil zákonem dané povinnosti, když tuto škodu následně uhradila pojišťovna. Po dopravní nehodě byl dohledán a vyzván hlídkou [stát. instituce] k provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v dechu. Provedenou zkouškou přístrojem zn. Dr dne [datum] v [údaj o čase] hodin mu byla naměřena hodnota 1,33 promile alkoholu v dechu. Žalobkyně uhradila celkovou náhradu ve výši 2.580 Kč, jež zahrnuje věcnou škodu, z dlužné částky nebylo dosud uhrazeno ničeho. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, byť k tomu byl vyzván usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 16. 3. 2022, č.j. 51 C 75/2022-10. Ve věci bylo rozhodnuto bez projednání žaloby při ústním jednání v souladu s ust. § 115a o.s.ř., když účastníci s tímto postupem soudu vyjádřili souhlas ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, především z detailu relace o dopravní nehodě, fotodokumentaci, hlášení škodní události ze dne [datum], vyrozumění [anonymizováno] [obec] z 5. 2. 2020, výzvy k zaplacení postihu z 3. 3. 2020, příkazu [stát. instituce] č.j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] z [datum rozhodnutí], sdělení [anonymizováno] [obec] z [datum], oznámení o likvidaci pojistné události z [datum] žalovaný dne [datum] v [údaj o čase] hod. řídil na silnici č. [spisová značka] motorové vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], tímto vozidlem nepřizpůsobil rychlost jízdy na namrzlé vozovce a po projetí levotočivé zatáčky nezvládl řízení, s vozidlem dostal smyk a vyjel vpravo mimo komunikaci, kde narazil pravou částí vozidla do sloupu veřejného osvětlení a zastavil o něj. Z místa nehody odešel a způsobil tak škodu vyčíslenou žalobkyní. Následně byl dohledán hlídkou [stát. instituce] a dechovou zkouškou zjištěno, že vozidlo žalovaný řídil pod vlivem alkoholu. Pojišťovna uhradila celkovou náhradu, tedy věcnou škodu ve výši 2.580 Kč. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. vzniká žalobkyni právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila. Toto plnění je speciálním postižním právem žalobkyně daným zákonem. Podle ustanovení § 1970 odst. občanského zákoníku má věřitel právo na úroky z prodlení v případě prodlení dlužníka ve výši stanovené prováděcím předpisem. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.580 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.