12 C 17/2023-32 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 30 000 Kč, uzavřené účastníky dne 31. 1. 2022. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaná se zavázala touto smlouvou zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč a dále poplatek 199 Kč za expres výplatu úvěru, poplatek ve výši 99 Kč měsíčně za možnost dvakrát za trvání smlouvy odložit o jeden měsíc splatnost aktuální splátky (tzv. bezpečná splátka), poplatek 49 Kč měsíčně za zasílání důležitých informací prostřednictvím SMS (tzv. SMS servis). Úvěr spolu s poplatky měla žalovaná uhradit ve 24 splátkách. Žalovaná dvakrát využila možnosti odložení splátky o jeden měsíc, v této souvislosti zaplatila žalobci dvakrát 1 Kč, tyto platby žalobce započetl na úhradu jistiny. Za odložení splatnosti dvou splátek je žalovaná povinna zaplatit žalobci dle smlouvy účastníků dva poplatky po 2 970 Kč. Žalobce žádá přiznání 29 998 Kč na jistině, poplatku za poskytnutí úvěru 990 Kč, za expres výplatu úvěru 199 Kč, za tzv. bezpečnou splátku poplatek za 4 měsíce (duben až červenec 2022) celkem 396 Kč měsíčně, poplatek za tzv. SMS servis za 4 měsíce (duben až červenec 2022) celkem 196 Kč. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky od 3. 10. 2022 do 18. 10. 2022 ve výši 293,65 Kč, smluvní pokuty 4 410 Kč (ve výši 10 % z nezaplacené jistiny a úroků), smluvní pokuty 3x 500 Kč za prodlení s úhradou splátky a dále přiznání účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč. Právní subjektivita žalobce je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Brně. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 4. V posuzovaném případě soud zjistil z úvěrové smlouvy (ID žádosti [číslo] ID klienta [číslo]), že byla uzavřena dne 31. 1. 2022 mezi žalobcem a žalovanou ohledně poskytnutí bezúčelového úvěru 30 000 Kč s tím, že celková částka ke splacení je 41 280 Kč, tato částka nezahrnuje platby za doplňkové služby. Ve smlouvě byly sjednány tyto doplňkové služby: Express výplata úvěru za 199 Kč, tzv. bezpečná splátka za 99 Kč měsíčně a SMS servis za 49 Kč měsíčně. Žalovaná se zavázala uvedené částky zaplatit v 24 měsíčních splátkách. Poplatek za prodloužení doby splatnosti úvěru je ve smlouvě stanoven na 2 970 Kč Součástí smlouvy je v oddílu označeném“ Náklady úvěru” odstavec označený“ Sankce”, kde je stanovena smluvní pokuta 500 Kč pro případ prodlení s úhradou splátky a dále“ jednorázová” smluvní pokuta ve výši 10 % z nezaplacené jistiny a úroků. Žalobce soudu předložil také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém poskytl informace o spotřebitelském úvěru ve výši 30 000 Kč s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit, činí bez úhrady za doplňkové služby 45 031 Kč a má být zaplacena ve 24 měsíčních splátkách. 5. Z kopie výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že dne 31. 1. 2022 byla částka 30 000 Kč poukázána na účet, uvedený žalovanou v předmětné smlouvě účastníků. Z výpisů čerpání a splácení úvěru pak je zřejmé, že žalovaná zaplatila žalobci pouze 2 Kč. 6. Žalobce soudu předložil svou výzvu žalované ze dne 6. 6. 2022 k zaplacení dlužné částky úvěru ve výši 12 995 Kč. Z listiny z 22. 7. 2022 pak bylo zjištěno, že žalobce vyzývá žalovanou k zaplacení celého dluhu ve výši 44 529 Kč do 14 dnů od sepsání této výzvy. Žalobce dále doložil svou předžalobní výzvu k plnění žalované ze dne 2. 9. 2022. 7. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce žádným způsobem nedoložil, že provedl hodnocení úvěruschopnosti žalované. V žalobě je sice uvedeno, že žalobce hodnotil schopnost žalované úvěr splácet, nepředložil však k tomu žádné důkazy. K nařízenému jednání se žalobce nedostavil a vzdal se tak možnosti být soudem poučen dle § 118 a o.s.ř. 8. Z uvedených důvodů tedy soud smlouvu účastníků o úvěru ze dne 31.1.2022 má za neplatnou. Soud se přiklání k výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy (a nízkou či nulovou finanční gramotností). Pokud žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, které je povinna žalobci vydat. 9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. Ve smyslu tohoto ustanovení občanského zákoníku bylo tedy žalované uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatila. Z výpisu z účtu žalobce má soud za prokázané, že ve prospěch žalované byla poskytnuta částka 30 000 Kč. Po zaplacení 2 Kč tak zbývá k úhradě 29 998 Kč a v této části bylo tedy žalobě vyhověno. 11. Ve smyslu § 1970 obč. zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení den následující po uplynutí lhůty 14 dnů stanovené v žalobcově výzvě k plnění z 22. 7. 2022. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb. 12. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ohledně ostatních uplatněných nároků zamítnuta. 13. Žalobce měl ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalované. Žalobci bylo přiznáno 29 998 Kč s příslušenstvím a jeho úspěch ve věci je tedy v 67 % předmětu řízení. Žalobcův úspěch ve věci převyšuje o 33 % úspěch žalované a žalovaná má tedy povinnost zaplatit žalobci 33 % nákladů řízení. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 1 787 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. po 500 Kč, 3 paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí 3 965 Kč. Z této částky shora odůvodněných 33 % je přiznaných 1 348 Kč.