12 C 407/2021-77 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] na pozemku p.č. [číslo], p.č. [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že tuto bytovou jednotku nabyli účastníci do společného jmění manželů kupní smlouvou ze dne 20.8.2014. Manželství účastníků uzavřené 27.8.2011 bylo pravomocně rozvedeno 23.11.2017. Do 23.11.2020 nebyla uzavřena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění, ani nebyla podána žaloba na vypořádání. Ve smyslu § 741 obč. zák. je tedy předmětná bytová jednotka v podílovém spoluvlastnictví účastníků a jejich podíly jsou stejné. Žalobce tento byt neužívá od doby, kdy z něj byl soudně vykázán, a nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví. Navrhl, aby bytová jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví žalované, na vypořádání podílu žádal zaplatit polovinu hodnoty bytové jednotky, tedy 1 200 000 Kč. Odmítl tvrzení žalované, že se do bytu po vykázání vrátil. 2. Žalovaná potvrdila, že do tří let od rozvodu manželství účastníků nedošlo k vypořádání jejich zaniklého společného jmění, předmětná bytová jednotka je tedy předmětem podílového spoluvlastnictví účastníků. Souhlasila se zrušením tohoto spoluvlastnictví a také ona navrhla, aby bytová jednotka byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví. Hodnotu bytové jednotky 2 400 000 Kč prohlásila za nespornou. Dle jejího názoru žalobci nenáleží z titulu spoluvlastnictví předmětné bytové jednotky žádný vypořádací podíl. Od opuštění společné domácnosti žalobcem v roce 2017 se žalobce žádným způsobem nepodílel na povinnostech souvisejících s vlastnictvím jednotky, nepřispíval na náklady spojené s užíváním jednotky, nepodílel se na opravách a údržbě bytu ani na úklidu společných prostor. Předmětná bytová jednotka byla pořízena z prostředků žalované a účastníci se ústně domluvili tak, že s ohledem na původ finančních prostředků na pořízení bytu se stane vlastníkem bytové jednotky žalovaná. K vypořádání však nedošlo, žalovaná měla obavu z žalobcovy reakce na řešení věci soudní cestou. Poukázala také na neshody mezi účastníky, ještě před rozvodem manželství, žalobce se nevhodně choval vůči žalované a jejích dětem, což vyústilo vykázáním žalobce ze společné domácnosti na základě návrhu žalované. Po tomto incidentu došlo k rozvodu účastníků, žalobce přestal o děti i o bytovou jednotku pečovat, ale pokračoval v zastrašování a sledování žalované i jejich společných dětí. Žalovaná naopak v bytě provedla drobné opravy, hradila veškeré výdaje spojené s bydlením v bytě. V důsledku toho je na místě odepřít žalobci náhradu za jeho spoluvlastnický podíl. Přiznání jakéhokoliv vypořádacího podílu žalobci by bylo v rozporu s dobrými mravy, když žalobce žádným způsobem na pořízení bytové jednotky nepřispěl a do této jednotky nic neinvestoval. 3. Podle § 741 písmeno b) občanského zákoníku nedojde-li do tří let od zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné. 4. Ze spisu Okresního soudu v České Lípě sp.zn. 15 C 235/2017 bylo zjištěno, že manželství účastníků, uzavřené dne 27.8.2011, bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 23.11.2017, č.j. 15 C 235/2017-18, který nabyl právní moci dne 23.11.2017. Z usnesení Okresního soudu v České Lípě č.j. 11Nc 13501/2017-8 soud zjistil, že k návrhu žalované soud dne 8.8.2017 nařídil předběžné opatření, kterým bylo žalobci uloženo opustit společné obydlí – byt [číslo] v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec], nevstupovat do tohoto společného obydlí a jeho bezprostředního okolí ve vzdálenosti 100 metrů od domu a nezdržovat se tam, a také mu bylo uloženo zdržet se setkávání s žalovanou. Předběžné opatření mělo trvání do 11.9.2017. Z odůvodnění tohoto usnesení je zřejmé, že žalobce se chová agresivně, dne 1.8.2017 byl ze společného obydlí vykázán rozhodnutím Policie ČR, žalovaná měla z chování žalobce obavy, z jeho strany docházelo k výhružkám, násilné chování žalobce k žalované ovlivňovalo i děti účastníků. Z usnesení Okresního soudu v České Lípě č.j. 11Nc 12701/2017-26 ze dne 5.10.2017 je zřejmé, že shora uvedené předběžné opatření bylo prodlouženo do 5.11.2017 (usnesení o prodloužení předběžného opatření je součástí konstatovaného rozvodového spisu účastníků). 5. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce] soud zjistil, že zde na [list vlastnictví] je bytová jednotka [číslo] v budově [adresa], bytový dům na parcele [číslo], [číslo] (bytový dům a parcely zapsány na [list vlastnictví]) v obci a k.ú. [obec], zapsána jako společné jmění účastníků. Z kupní smlouvy z 20.8.2014 bylo zjištěno, že byla uzavřena účastníky jako kupujícími ohledně předmětné bytové jednotky, kupní cena byla sjednána na 1 100 000 Kč. V bodě III. smlouvy je uvedeno, že kupní cena byla uhrazena před podpisem smlouvy, v bodě II. smlouvy je konstatováno, že účastníci bytovou jednotku kupují do společného jmění manželů. 6. Z darovací smlouvy z 25.2.2013 bylo dále zjištěno, že žalovaná získala darem od své matky spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (budova [adresa] na pozemku p. [číslo] pozemek p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], [územní celek]). Z kupní smlouvy ze 4.7.2014 bylo zjištěno, že ji uzavřela žalovaná jako prodávající ohledně spoluvlastnického podílu ve výši ½ nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] u [obec], žalovaná tyto nemovitosti prodala za kupní cenu 1 500 000 Kč. O těchto skutečnostech nebylo mezi účastníky sporu. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] ze 14.8.2014 soud zjistil, že dne 6.8.2014 sem byla na úhradu kupní ceny poukázána částka 200 000 Kč a dne 14.8.2014 částka 1 300 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu z 12.9.2014 bylo zjištěno, že dne 15.8.2014 z něj byla odeslána částka 1 100 000 Kč. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že na tento účet žalované, byla v době soužití účastníků zasílána mzda žalobce i mzda žalované. Z výpisů z tohoto účtu za období od 15.7.2017 do 13.12.2019 je zřejmé, že v uvedeném období žalovaná z tohoto účtu platila úhrady za energie a další platby spojené s užíváním předmětné bytové jednotky. Žalovaná poukázala ještě na další platby realizované v uvedené době z tohoto účtu s tím, že se jedná o společné dluhy účastníků. Ty však nebyly předmětem tohoto řízení. 7. Z evidenčních listů důchodového pojištění žalobce soud zjistil, že v období od 1.1.2006 do 31.12.2008 dosahoval ve [právnická osoba] – [právnická osoba] [obec] ročních příjmů 206 993 Kč, 218 850 Kč a 223 405 Kč. Od 1.1.2009 do 31.12.2010 činily jeho roční příjmy ve firmě [právnická osoba] 302 878 Kč a 343 374 Kč, od 1.11.2011 do 31.12.2016 ve firmě [právnická osoba] 439 723 Kč, 381 853 Kč, 352 452 Kč, 320 993 Kč, 459 503 Kč a 422 821 Kč. Za rok 2017 byl žalobcův roční příjem ve firmě [právnická osoba] [obec] 375 735 Kč. 8. Z nájemní smlouvy ze dne 16.3.2018 bylo zjištěno, že ji uzavřel žalobce jako nájemce s pronajímatelem [jméno] [příjmení] ohledně bytu o velikosti 1+kk na adrese [adresa], nájem byl uzavřen na dobu určitou od 16.3.2018 do 10.6.2019. Z nájemní smlouvy z 11.6.2019 bylo dále zjištěno, že ji uzavřel žalobce jako nájemce s pronajímatelem [jméno] [příjmení] ohledně bytu o velikosti 1+1 na adrese [adresa], [adresa], nájem byl sjednán na dobu určitou od 15.6.2019 do 31.5.2020. 9. Z dopisu zástupkyně žalobce ze 3.11.2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětné bytové jednotce tak, že by podíl žalobce získala žalovaná s tím, že by mu uhradila 1 200 000 Kč. Zároveň byla žalovaná upozorněna na podání žaloby, pokud nedojde k mimosoudní dohodě. 10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], dcery účastníků soud zjistil, že do předmětného bytu se nastěhovala s rodiči v době, kdy chodila do základní školy. Žalovaná dostala od své sestry peníze za část domu, kde předtím bydleli, z těch peněz platila žalovaná předmětný byt. Kolik žalovaná od své sestry obdržela, svědkyně neví, ale byt stál asi 1 200 000 Kč Tyto informace měla od žalované už v době, kdy byt kupovali. Žalobce v předmětném bytě bydlel do doby, než z něj byl vykázán. Nastěhoval se do něj po skončení vykázání. Jaké byly v té době výdaje za bydlení a jak se hradily, svědkyně neví. K dotazu zástupce žalované však uvedla, že si vzpomněla, že platby za byt hradila žalovaná s pomocí své matky a že žalobce na bydlení nepřispíval. Svědkyně dále vypověděla, že mezi účastníky docházelo k neshodám, většinou v pozdních večerních hodinách. Nebyla svědkem poškozování bytu, ale často slyšela házení věcí. Slyšela také rány a pak byla rozbitá skříň v ložnici. Žalovaná svědkyni řekla, že to rozbil otec. Problémy byly i po návratu žalobce do bytu po uplynutí doby jeho