15 C 174/2023-30 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 11 455 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Nejprve se žalobce domáhal zaplacení částky 4 265 Kč. V žalobě uvedl, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se tedy domáhá zaplacení příspěvku v souladu s § 4 odst. 1 zák. 198/1999 Sb. Podmínkou nároku je doručení písemné výzvy žalobce žalovanému a splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 18. 7. 2022, která byla doručena 2. 8. 2022. Žalobce zjistil údaje o neexistenci pojištění a povinné osoby z podepsaného procesu upraveného v ustanovení § 15 dost. 1 a 3 cit. zák. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel neměl ode dne 26. 3. 2022 do 25. 5. 2022 (tj. 61 dnů) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je mu tato povinnost uložena ust. § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobci tedy vznikl nárok na příspěvek, jehož výši se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost k úhradě příspěvku a výše denní sazby podle druhu vozidla. V tomto konkrétním případě činí sazba dle § 2 odst. 1 písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částku 65 Kč. Žalovaný je tedy povinen k úhradě příspěvku 3 965 Kč, tj. (65 x 61). Žalobce má dále nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu § 4 odst. 4 cit. zákona. Dle ustanovení § 2a vyhl. 205/1999 Sb. činí tyto náklady 300 Kč. Celkový nárok žalobce tedy činí 4 265 Kč. Žalovaný neuhradil žalobci příspěvek ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 7 190 Kč. V tomto případě žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 27. 10. 2022, která byla doručena 11. 11. 2022. Žalobce zjistil údaje o neexistenci pojištění a povinné osoby z podepsaného procesu upraveného v ustanovení § 15 dost. 1 a 3 cit. zák. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel neměl ode dne 26. 5. 2022 do 8. 9. 2022 (tj. 106 dnů) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je mu tato povinnost uložena ust. § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobci tedy vznikl nárok na příspěvek, jehož výši se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost k úhradě příspěvku a výše denní sazby podle druhu vozidla. V tomto konkrétním případě činí sazba dle § 2 odst. 1 písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 65 Kč. Žalovaný je tedy povinen k úhradě příspěvku 6 890 Kč, tj. (65 x 106). Žalobce má dále nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu § 4 odst. 4 cit. zákona. Dle ustanovení § 2a vyhl. 205/1999 Sb. činí tyto náklady 300 Kč. Celkový nárok žalobce tedy činí 7 190 Kč. Žalovaný neuhradil žalobci příspěvek ani po odeslání předžalobní výzvy. 3. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil k žalobě se nevyjádřil. Předvolání společně s žalobou bylo žalovanému doručeno s účinky doručení ke dni 2. 11. 2023. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a dle důkazů založených ve spisu v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v účinném znění nestanoví-li tento zákon jinak dle písm. a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsané jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle § 4 odst. 1 shora cit. zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 10 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizené. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnosti podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 6. Podle vyhlášky 205/1999 Sb. § 2a výše nákladů české kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práv na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč 7. Žalobce prokázal svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to výzvou k úhradě příspěvku [variabilní symbol] ze dne 27. 10. 2022 a výzvou k úhradě příspěvku [variabilní symbol] ze dne 18. 7. 2022; poštovním podacím archem ze dne 18. 7. 2022 a ze dne 27. 10. 2022; kupní smlouvou mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícím [celé jméno žalovaného] ze dne 21. 4. 2016, upomínkami ze dne 4. 1. 2023, 27. 2. 2023 a předžalobními upomínkami ze dne 1. 3. 2023 a 25. 4. 2023 8. [stát. instituce] [anonymizována tři slova] soudu sdělil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla tov. zn. Volkswagen Transporter, [registrační značka] je [jméno] [příjmení] 9. V tomto případě je nesporně prokázáno, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla, jak vyplývá z kupní smlouvy, kterou dne 21. 4. 2016 uzavřel s [jméno] [příjmení] Z údajů o vozidle bylo zjištěno, že žalovaný po dobu uvedenou v žalobě neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobce shora uvedenými upomínkami prokázal, že vyzval žalovaného k úhradě příspěvku. Žalovaný příspěvek neuhradil ani po opakovaných výzvách, jak je shora uvedeno. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost k plnění, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O povinnosti k úhradě zákonného úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 občanského zákoníku dle zákona č. 89/2012 Sb. a vl. nařízení 351/2013 Sb. 10. V tomto řízení měl žalobce plný procesní úspěch a proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady a řízení se sestávají ze soudního poplatku 800 Kč odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč. Dále soud přiznal DPH z částky 1 200 Kč ve výši 21%, tj. částku 252 Kč Celkem činí náklady řízení žalobce 2 252 Kč.