34 C 253/2023-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 559,12 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela s žalovaným dne 22. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které [právnická osoba] poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] půjčenou částku a dále částku ve výši 5 488 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 2 788 Kč, částka za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 200 Kč), a to v 52 týdenních splátkách po 271 Kč, poslední splátka stanovena na den 21. 3. 2022. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkem žalovaný uhradil částku 300 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina úrokem ve výši 28,14 % ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 22. 3. 2022. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně po žalovaném kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 1 440,52 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 792,32 Kč, úrok ve výši 28,14 % ročně z částky 6 876,43 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 876,43 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným) v zákaznické kartě. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřel dne 22. 3. 2021 s žalovaným smlouvu, na základě, které žalovanému poskytl v hotovosti částku 7 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 5 488 Kč, který tvoří kapitalizované úroky ve výši 2 788 Kč, částka za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částka za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 200 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v 52týdenních splátkách po 271 Kč, poslední splátka ve výši 227 Kč byla stanovena na den 21. 3. 2022 RPSN činila u této zápůjčky 179,04 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal. Žalovaný uhradil částku ve výši 300 Kč, která byla započtena částečně na úrok a částečně na poplatky. 4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný je svobodný, žije sám v nájmu, má učňovské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaný uvedl, že je nezaměstnaný, od ČSSZ pobírá dávky ve výši 6 895 Kč. Další čisté příjmy domácnosti činí 25 800 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 4 200 Kč. Žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru předložil výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky za leden a březen 2021. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že [právnická osoba] postoupil dne 14. 12. 2022 na žalobkyni pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 16. 12. 2022 a o tomto postoupení byl žalovaný informován. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouvou, atp.). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v zákaznické kartě a které žalovaný při sjednávání úvěru předložil, je výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky za měsíce leden 2021 a březen 2021. Vzhledem k tomu, že tyto listiny soudu předloženy nebyly, soud vychází z předpokladu, že tímto dokladem bylo potvrzeno, že příjem žalovaného je ve výši 6 895 Kč měsíčně. Žalovaný byl v době poskytnutí úvěru nezaměstnaný, pobíral dávky od státu. Žalovaný uvádí další příjmy domácnosti ve výši 25 800 Kč, ale žalobkyně tento příjem nijak blíže nezkoumala. Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyč