35 C 155/2023-12 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 14 956,37 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních službách, v jejímž rámci bylo sjednáno také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno]. Podmínky užívání kontokorentu byly uvedeny v Dispozicích ke smlouvě tak, že zůstatek na účtu žalované měl vykazovat kreditní zůstatek alespoň 1x v průběhu 180 dnů čerpání [anonymizováno], na účtu měl být měsíční příjem minimálně ve výši 50 % poskytnutého limitu aj. Žalovaná však překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek. Banka převedla debetní zůstatek ve výši 13 156,37 Kč na zvláštní úvěrový účet. Žalovaná však přesto dluh neuhradila, zůstatek byl úročen úrokem ve výši 29 % ročně. S ohledem na uvedené byl dluh k 31. 5. 2022 zesplatněn ve výši 14 956,37 Kč. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 13 156,37 Kč, úroky a částkou 1 800 Kč, která je tvořena poplatky a smluvní pokutou. Původní věřitel postoupil svou pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Přestože byla žalované 12. 12. 2022 tato skutečnost oznámena a zaslána upomínka před podáním žaloby, neuhradila dosud ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem. Soud ve věci rozhodl dle ust. § 115a o.s.ř., neboť účastnice neměly proti tomuto postupu námitek. Soud vycházel při dokazování z listin předložených žalobkyní (smlouva o bankovních produktech a službách, dispozice ke smlouvě, všeobecné obchodní podmínky banky, výpisy z účtu, oznámení o převodu dluhu na úvěrový účet, úrokový lístek a sazebník banky, smlouva o postoupení pohledávky, potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva), neboť žalovaná zůstala ve sporu pasivní. V posuzovaném případě soud zjistil, že smlouvu o bankovním účtu právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum], žalované byl umožněn debetní zůstatek na účtu na základě ustanovení dispozic a všeobecných obchodních podmínek. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky, sazebník poplatků a úrokový lístek. Z Dispozice ke smlouvě z [datum] je zřejmé, že žalované byl povolen záporný zůstatek na účtu ve výši 10 000 Kč se sjednanou úrokovou mírou 29 % ročně. Dále byly sjednány podmínky splácení kontokorentu. Měsíční poplatek byl sjednán ve výši 29 Kč. Z dopisu předchůdce žalobkyně žalované ze dne 2. 6. 2022 soud zjistil výzvu k úhradě dluhu s ohledem na zrušení produktu [anonymizováno] a zesplatnění celého dluhu. Smlouvou z [datum] vč. přílohy došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno, jak dokládá poštovní podací arch. Dále byla žalované dne zaslána předžalobní výzva k plnění. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.„), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud žalobě plně vyhověl. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, netvrdila a tím spíše neprokázala, že žalovaný dluh nevznikl, že k jeho úhradě není povinna, nebo že jej již uhradila. Žalobkyně v řízení dostatečně tvrdila a prokázala závazek žalované vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky na základě smlouvy o běžném účtu (tzv. kontokorent), tj. prostředky z vyčerpaného kontokorentu i poplatek ve výši 1 800 Kč, který byl stanoven ve stranami podepsané Dispozici ke smlouvě o bankovních službách. Žalovaná na svůj dluh neplnila ani částečně, dostala se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k odstoupení od smlouvy (zesplatnění dluhu) a žalovanou vyzvala dopisem k úhradě. Žalovaná dosud na vyčíslený dluh neuhradila ničeho. Pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Výrok o úrocích z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 956,37 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud postupoval dle ust. § 14b vyhlášky s ohledem na opakující se obdobná podání v obdobné věci (kontokorentní pohledávky stejného původního věřitele).