35 C 26/2023-32 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 31 357,58 Kč s příslušenstvím. V průběhu řízení vzala žalobu částečně zpět a požadovala nadále pouze úhradu jistiny dluhu ve výši 8 927,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně za dobu od 17. 5. 2022. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty [číslo] dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] s žalovanou, na jejím základě měla žalobkyně žalované poskytnout revolvingový úvěr do výše limitu 30 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat splácet úvěr měsíční splátkou ve výši stanovené ceníkem. Žalovaná se měla dostat do prodlení s úhradou měsíčních splátek, žalobkyně proto měla k 26. 4. 2022 prohlásit dluh za splatný. Přestože byla žalované zaslána upomínka před podáním žaloby, neuhradila dosud ničeho. Žalovaná byla v řízení zastoupena opatrovníkem, neboť byla jako občanka EU pro soud nekontaktní (v domovském státě vedeno jako„ pobyt bezdomovce“ bez uvedení adresy, v ČR žádná adresa pobytu není známa). Opatrovník se k žalobě vyjádřil tak, že považuje za nevěrohodné, že smlouva o úvěru měla být uzavřena [datum] a k čerpání úvěrového rámce dojít až cca po dvou letech. Z opatrnosti také uplatnil námitku promlčení. Řízení bylo částečně zastaveno výrokem I. dle ust. § 96 o.s.ř. v souladu se zpětvzetním žalobkyně ze dne 4. 5. 2023 co do částky 22 429,74 Kč s úrokem z prodlení. Soud vycházel při dokazování z listin předložených žalobkyní, neboť žalovaná zůstala ve sporu nekontaktní. V posuzovaném případě soud zjistil z úvěrové smlouvy, že ji žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum]; žalované byl poskytnut úvěr na koupi počítače a dále pod bodem smlouvy B došlo ke sjednání smlouvy o úvěrovém rámci, která se měla stát účinnou udělením souhlasu žalované s aktivací kreditní karty. Na jednání soudu došlo k reprodukci telefonního hovoru osoby ženského hlasu, která se identifikovala jako žalovaná, a požádala žalobkyni o aktivaci karty, kterou obdržela dříve se smlouvou o úvěru. Smlouva byla uzavřena s ohledem na žádost žalované téhož dne. Součástí smlouvy jsou produktové podmínky a sazebník, ke smlouvě byl vydán formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z výpisů z účtu žalované byly zjištěny pohyby na účtu kontokorentu, výše dluhu a rozklad splátek. Z tabulky nazvané„ přehled plateb“ soud zjistil žalobkyní evidované kreditní a debetní operace na účtu kontokorentu, přičemž rozdíl součtu sloupce transakcí a plateb činí žalovanou částku. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 25. 12. 2021 soud zjistil výzvu k úhradě dluhu s ohledem na prodlení s úhradou splátky. Z dopisu z 25. 1. 2022 a 25. 2. 2022 byla zjištěna upomínka žalobkyně žalované. Dopisem z 26. 4. 2022 byla žalovaná upomenuta o úhradu a bylo jí oznámeno zesplatnění celého dluhu. Dále byla žalované dne 21. 10. 2022 zaslána předžalobní výzva k plnění, soud konstatoval i poštovní podací arch k této upomínce. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.„), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud žalobě v rozsahu po částečném zpětvzetí (tedy co do jistiny) plně vyhověl. Žalobkyně v řízení dostatečně tvrdila a prokázala závazek žalované vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky, čerpané kreditní kartou na základě smlouvy o úvěru (tzv. kontokorent), tj. prostředky z vyčerpaného kontokorentu odpovídající tabulce žalobkyně, korespondující s výpisy z účtu předloženými žalobkyní, po zápočtu posledních plateb žalované v listopadu 2021. Žalovaná na svůj dluh plnila v průběhu smluvního vztahu pouze částečně, dostala se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, žalobkyně proto přistoupila k odstoupení od smlouvy (zesplatnění dluhu) a žalovanou vyzvala dopisem k jejich úhradě. Žalovaná dosud na vyčíslený dluh neuhradila ničeho, v řízení neprokázala, že by již k úhradě došlo, nebo k úhradě neměla povinnost. Co se týče námitek opatrovníka žalované ohledně časového odstupu mezi uzavřením prvotní rámcové smlouvy a aktivací kreditní karty, tento není žádným způsobem v rozporu se smluvními ujednáními; proti přehranému záznamu aktivačního hovoru jako důkazu k účinnosti smlouvy nebyly vznášeny žádné námitky. Co se týče námitek opatrovníka vůči nepředložení výpisů z účtu, soud má za to, že tyto byly předloženy v dostatečném rozsahu několika měsíců, částky tam uvedené odpovídají částkám uvedeným v tabulce žalobkyně, za dobu, kdy se žalovaná dostala s úhradou do prodlení, a tedy neměl důvodu žalobě nevyhovět. Výrok o úrocích z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 931,12 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 255 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 357,58 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 8. 2023 náhrada 2 235,47 Kč za 224 ujetých km v částce 1 635,47 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 955,47 Kč ve výši 2 720,65 Kč.