48 C 327/2023-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se na žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, kterou se zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši 31 979 předchůdkyni žalobkyně zpět ve 21 měsíčních splátkách po 2 952 Kč. Žalovaná dosud uhradila pouze 11 920 Kč. Pohledávka v žalované výši je tvořena zapůjčenou a nevrácenou jistinou ve výši 26 018,11 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 22 750,89 Kč, úroky ve výši 24,57% ročně z nesplacené jistiny a úroky z prodlení. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávky nabylo účinnosti [datum] a téhož dne bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby upomenuta o úhradu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl bez její přítomnosti (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.). 3. Vzhledem k pasivitě žalované soud provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní: Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná požádala o zápůjčku ve výši 30 000 Kč na neočekávané výdaje. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, podniká jako prodavačka v pekařství a její příjem činí 57 139 Kč, výdaje 15 000 Kč z toho 3 400 Kč na splátky úvěru. Celkový příjem domácnosti činí 80 139 Kč, aniž by bylo uvedeno, co je dalším zdrojem příjmu, naopak je zde uvedeno, že žalovaná jiný příjem nemá. Dle poznámky na formuláři žalovaná předložila EET za 3 měsíce, což je ovšem údaj, který nic nevypovídá o nákladech, které žalovaná zcela jistě v obchodě má (platby za zboží, energie, nájem a podobně). Ze smlouvy ze dne [datum], jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 30 000 Kč, soud zjistil, že celkové náklady zápůjčky činí 29 270 Kč, z toho úrok činí za sjednané období 15 252 Kč a poplatek za zpracování úvěru činí 14 018 Kč a pojištění 2 709. Celková dlužná částka ve výši 61 979 Kč byla splatná ve 21 měsíčních splátkách po 2 952 Kč (resp. poslední splátka ve výši 2 939 Kč). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, vytištěné na zadní straně smlouvy, a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z tabulek výpočtů úroku a úroku z prodlení soud zjistil, jaký způsobem žalobkyně provedla zápočty a kapitalizaci příslušenství dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou a oznámení o postoupení dluhu soud zjistil, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 4. Na základě shora uvedeného má soud za prokázaný tento skutkový stav: společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve výši 30 000 Kč, tuto částku žalovaná obdržela v hotovosti. Žalovaná se zavázala jistinu zápůjčky vrátit spolu s poplatkem 31 979 Kč ve 21 měsíčních splátkách, dostala se však se splácením do prodlení, když uhradila pouze částku 11 920 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy postoupena na žalobkyni. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, které v zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí o ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo s s ním jinak vyrovná. 8. Podle § 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se pro účely zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Soud dospěl k závěru, že dne [datum] mezi věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce dle shora citovaného § 2390 o. z., ze které vznikl věřiteli závazek poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, což věřitel jako zapůjčitel splnil a peněžní prostředky žalované poskytl při podpisu smlouvy, smlouva tak vznikla přenecháním zastupitelné věci – peněžních prostředků žalovanému, neboť se jedná o reálný kontrakt. Ve vztahu k povinnosti žalované jako vydlužitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s ujednaným poplatkem v souhrnné výši 61 979 Kč prostřednictvím 21 měsíčních splátek, soud dospěl k závěru, že došlo k platnému smluvnímu ujednání ve vztahu k vrácení jistiny zápůjčky ve výši 30 000 Kč a v rámci jednotlivých částí poplatku se o platné ujednání jedná u úroku ve výši 15 252 Kč. Za obvyklý poplatek se však nedá pokládat požadovaný poplatek za zpracování úvěru ve výši 14 018 Kč a za pojištění 2 952 Kč, které zcela zjevně neodráží náklady se zpracováním úvěru a poskytnuté služby a záruky, a pouze neúměrně navyšují náklady úvěru, přičemž takový úrok mnohonásobně převyšuje úrok uplatňovaný bankami při poskytování půjček i úvěrů, a soud je hodnotí jako skrytý úrok, který ve své konečné výši přesahuje výši zapůjčené částky. Jedná se proto o ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům podle § 588 občanského zákoníku, a ke kterému soud přihlíží i bez návrhu. Jestliže tedy žalovaná plnila na zápůjčku a poplatky nějakou částku, jedná se v souladu s ujednanou formou plnění o plnění, které má být započteno na úrok a na jistinu. Z tohoto důvodu není možné žalobě vyhovět co do požadovaných administrativních poplatků a pojistného ve výši 15 437 Kč, proto soud žalobu co do této částky zamítl. 11. Soud žalobě vyhověl v částce 33 332 Kč, představující nesplacenou jistinu a sjednaný úrok zápůjčky spolu s úrokem z prodlení z jistiny od 2. 1. 2021 do zaplacení a úrokem 24,57% ročně z jistiny od 5. 10. 2021 do zaplacení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 007,42 Kč, přičemž tato částka představuje 36,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,35 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 951 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 769 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 3 060 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 160 Kč ve výši 1 083,60 Kč.