48 C 62/2023-13 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení, které bylo zahájeno dne 15. 11. 2022, domáhala po žalované zaplacení ve výroku I. uvedené částky. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ věřitel“) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě věřitel žalované poskytl na základě smlouvy na účet peněžní prostředky 17 000 Kč, který se žalovaná zavázala věřiteli vrátit i s příslušenstvím. Žalovaná ničeho věřiteli nezaplatila. Žalobkyně svou aktivní legitimaci dovozuje na základě postoupení pohledávky za žalovanou podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedisponuje příslušnou smlouvou o zápůjčce, požaduje vrácení žalované částky jako bezdůvodného obohacení žalované, a to pouze v rozsahu jistiny, kdy k vrácení bezdůvodného obohacení vyzvala žalovanou dne 12. 8. 2022. Žalovaná na výzvu nereagovala a k podané žalobě se nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Žalobkyně se prostřednictvím svého zástupce z účasti na jednání řádně a včas omluvila, žalovaná se k jednání nedostavila, ani se řádně a včas neomluvila. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno zaslání částky 17 000 Kč na účet žalované dne [datum], z předžalobní výzvy pak výzva žalované k vrácení této částky. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalované byla tato skutečnost oznámena, byla vyzvána k vrácení předmětné částky a zároveň byla poučena o skutečnosti, že dluh bude soudně vymáhán. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od uplynutí 10 dnů od odeslání předžalobní výzvy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 000 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč.