48 C 95/2023-15 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit mu částku 11 946 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], smlouvu o půjčce [číslo] na základě této smlouvy jí poskytl původní věřitel půjčku ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 13 312 Kč (půjčka 8 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč), a to formou 52 týdenních splátek po 256 Kč. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Do 6. 2. 2007 žalovaná uhradila na dluh částku 9 825 Kč. Žalovaná dále uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], smlouvu o půjčce [číslo] na základě této smlouvy jí poskytl původní věřitel půjčku ve výši 6 000 Kč, kterou žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 9 984 Kč (půjčka 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč), a to formou 52 týdenních splátek po 192 Kč. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Do 3. 3. 2007 žalovaná uhradila na dluh částku 1 525 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k převedení pohledávek na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání společně s žalobou jí bylo doručeno do vlastních rukou ke dni 6. 4. 2023 s tím, že zásilka doručovaná poštou na adresu trvalého pobytu žalované byla uložena na poště 27. 3. 2023. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované i žalobkyně, která se prostřednictvím svého zástupce omluvila, a podle důkazů založených ve spisu v souladu s § 101 odst. 2 o.s.ř. a 120 odst. 3 o.s.ř. Soud posoudil nárok žalobce dle občanského zákoníku ve znění zákona 40/1964 Sb., protože za účinnosti tohoto předpisu byla uzavřena smlouva o půjčce a stal se splatným dluh. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté lhůty. Podle 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze sjednat úroky. Podle § 37 OZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Podle§ 3 OZ odst. 1 výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud k návrhu žalobkyně provedl důkaz smlouvou o půjčce mezi [právnická osoba] a žalovanou z [datum] včetně smluvních podmínek o půjčce, smlouvou o půjčce mezi [právnická osoba] a žalovanou z [datum] včetně smluvních podmínek o půjčce, dále předžalobní výzvou včetně podacího archu, smlouvou o postoupení pohledávek, a oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího archu. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně se důvodně domáhá úhrady nedoplatku půjčené částky. Z uvedených listinných důkazů vyplývá, že žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] osobně převzal půjčenou částku 6 000 Kč. Žalobkyně soudu sdělila, že žalovaná na úhradu půjčky zaplatila částku 1 525 Kč. Zároveň žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] osobně převzal půjčenou částku 8 000 Kč. Žalobkyně soudu sdělila, že žalovaná na úhradu půjčky zaplatila částku 9 825 Kč. Soud tedy považuje za důvodný nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 650 Kč za nevrácenou část půjčky [číslo] když oproti dlužné částce započetl i přeplatek předchozí půjčky [číslo] ve výši 1 825 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. O úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 OZ s tím, že výše byla stanovena dle vl. nař. 351/2013 Sb. Soud nepovažuje za důvodný nárok žalobce na úhradu souhrnného poplatku. Ve smlouvě [číslo] o půjčce je uvedeno, že se zákazník zavazuje zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč a ve smlouvě [číslo] o půjčce je uvedeno, že se zákazník zavazuje zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, aniž by byla uvedena jakákoli specifikace a odůvodnění tohoto poplatku. Není zřejmé, zda se jedná o úrok z půjčky, náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky, popř. jiné plnění. Soud považuje takové ujednání za neurčité a s ohledem na shora citovaný § 37 OZ za absolutně neplatné. Pokud se žalobce touto žalobou domáhá zaplacení částky 9 296 Kč (3 984 Kč a 5 312 Kč) za souhrnný poplatek, byla v tomto rozsahu žaloba zamítnuta. Pouze pro úplnost soud uvádí, že pokud by byl souhrnný poplatek posuzován jako skrytý úrok z půjčky, bylo by ujednání posouzeno i v rozporu s dobrými mravy dle § 3 OZ, protože výše takového úroku by v tomto případě pohybovala přes 60 % ročně. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V tomto případě žalovaná měla větší procesní úspěch, žádné náklady řízení jí ovšem nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.