51 C 260/2023-24 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení, které bylo zahájeno dne 28. 4. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 405 Kč spolu s příslušenstvím, s odůvodněním, že zjistila, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], jehož provozovatelem byl žalovaný, neměl v období od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 a za období 16. 1. 2021 do 30. 4. 2021 sjednané pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Výše příspěvku činí 65 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno (197 dnů). Dále žalobkyně po žalovaném požaduje náklady na vymáhání příspěvku ve výši 2 x 300 Kč, tj. celkem 13 405 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 občanského zákoníku. Zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Z uvedeného důvodu postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v účinném znění nestanoví-li tento zákon jinak dle písm. a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsané jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 shora cit. zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 10 odst. 2. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnosti podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle vyhlášky 205/1999 Sb. § 2a výše nákladů české kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práv na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení listinnými důkazy, výzvami k úhradě ze dne 19. 1. 2023, upomínkami ze dne 26. 4. 2023, předžalobní upomínkou ze dne 27. 10. 2022, 23. 11. 2022 a poštovním podacím archem. V tomto případě výpisy z databáze žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaný je vlastník a provozovatelem předmětného vozidla. Z údajů o vozidle bylo zjištěno, že žalovaný po dobu uvedenou v žalobě neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku. Žalovaný příspěvek neuhradil ani po opakovaných výzvách, jak je shora uvedeno. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost k plnění, tedy úhradě dlužného příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění ve výši 13 405 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je žalovaný povinen zaplatit dle vyhlášky 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč O povinnosti k úhradě zákonného úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 občanského zákoníku dle zákona č. 89/2012 Sb. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 405 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.