51 C 281/2023-12 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně žádala o přiznání shora uvedené částky, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa]). Na odůvodnění své žaloby uvedla, že její právní předchůdce poskytl žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], uzavření smlouvy o půjčce však žalobkyně nemůže prokázat. Proto se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, částku 20 000 Kč poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] Smlouvou ze dne [datum] byla tato pohledávka za žalovaným postoupena společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], [ulice a číslo], tato společnost pak smlouvou téhož dne postoupila předmětnou pohledávku žalobkyni. K ústnímu jednání se účastníci nedostavili, zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Z uvedeného důvodu postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V posuzovaném případě soud zjistil z tiskopisu smlouvy o spotřebitelském úvěru, že jsou zde uvedeni účastníci smlouvy, a to společnost [právnická osoba], [obec a číslo] jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Uvedená listina však není opatřena podpisem žalovaného. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla dne [datum] poukázána částka 20 000 Kč na účet číslo [bankovní účet], jako VS je uvedeno rodné číslo žalovaného, ID transakce je: [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávek firmy [právnická osoba] žalovanému z [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávek ze [datum] a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa]. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně se právem domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč, ke kterému došlo, neboť právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému plnění bez právního důvodu. Z potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že ve prospěch žalovaného byla poskytnuta částka 20 000 Kč. Proto bylo žalobě vyhověno. Ve smyslu § 1970 obč. zákoníku byly žalobkyni přiznány z přisouzené částky dle požadavku žalobkyně od 19. 2. 2023 úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 786 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 600 Kč ve výši 1 386 Kč.