51 C 298/2023-18 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 11 000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru dne [datum] a poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 000 Kč žalované, které žalovaná měla vrátit do 4. 9. 2022. Žalovaná se měla zavázat zaplatit žalobkyni taktéž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 500 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč s tím, že jde o sankci z prodlení s úhradou pěti splátek, výše jednotlivé sankce 500 Kč. Žalovaná neměla ničeho zaplatit. Úvěr měl být žalované poskytnut prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.nazivnost.cz. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízení jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas neomluvila, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádala, předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 9. 10. 2023 společně s žalobou. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování bylo možné žalobě vyhovět pouze v rozsahu poskytnuté částky 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení požadovaného od 5. 9. 2022 do zaplacení. V řízení totiž nebylo prokázáno (potvrzení o platbě, dokument označený jako smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] zpráva banky ze dne 27. 9. 2023), že by došlo k uzavření tvrzené smlouvy o podnikatelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, a to s ohledem na zvolený způsob uzavření smlouvy o úvěru, která by podléhala úpravě podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Zvolený způsob elektronického uzavření tvrzené smlouvy nijak dostatečně negarantuje dostatečné ověření a autentizaci osoby žalované, nepostačuje doložení uzavření smlouvy o úvěru předložením dokumentu, který je podepsán prostřednictvím SMS kódu, a to s i přihlédnutím k možné změnitelnosti takto podepsaného elektronického dokumentu. Připojený SMS kód nijak nedokládá, že od daného okamžiku nemohlo dojít ke změně smlouvy o úvěru (časové razítko), ostatně lze velmi snadno vytvořit v textovém editoru smlouvu o úvěru, kde lze uvést zcela jiné podmínky pro vrácení, jiné sankce a za tento text připojit text podpisu SMS kódu s libovolným číselným kódem. Žalobě však bylo možné vyhovět z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z., v řízení bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků bez právního důvodu, je tedy povinností žalované vydat oč se obohatila, což je částka 5 000 Kč a úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, protože v řízení nebyl prokázán závazek žalované z titulu smlouvy o úvěru, tedy, že by bylo smluvní povinnosti žalované hradit celkem 3 500 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru a dále sankci ve výši 500 Kč za každé jednotlivé prodlení s úhradou splátky, celkem se žalobkyně domáhala 2 500 Kč. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná, náleží jí náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.