12 C 301/2024-29 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 22. 2. 2024 mezi žalobcem a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 24 splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatkem za expres výplatu 199 Kč, poplatkem za tzv. bezpečnou splátku 99 Kč měsíčně a poplatkem 49 Kč měsíčně za SMS servis. Žalovaný však nezaplatil žalobci žádnou částku a žalobce tedy dne 14. 6. 2024 úvěr zesplatnil.Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, poplatku 495 Kč za poskytnutí úvěru, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatků za SMS servis 196 Kč, úroků v celkové výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 900 Kč a smluvních pokut v celkové výši celkem 1 500 Kč.Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil, a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze , délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.4. V posuzovaném případě soud zjistil z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že v něm byly poskytnuty informace o podmínkách poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 15 000 Kč s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit, je (bez úhrady za doplňkové služby) 20 640 Kč.5. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 2. 2024 mezi žalobcem a žalovaným ohledně poskytnutí bezúčelového úvěru 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a úrokem ve výši 5 145 Kč zaplatit ve 24 měsíčních splátkách. Ve smlouvě je uvedeno, že celková částka ke splacení je 20 640 Kč bez úhrad za doplňkové služby. Účastníci ve smlouvě dále sjednali poplatek 199 Kč za službu „Expres výplata“, poplatek 99 Kč měsíčně za doplňkovou službu „Bezpečná splátka“ a poplatek ve výši 49 Kč měsíčně za doplňkovou službu „SMS servis“. Pro případ zpoždění s úhradou splátky je ve smlouvě sjednána smluvní pokuta 500 Kč. Ze splátkového kalendáře k této smlouvě vyplývá, že žalovaný měl zaplatit celkem 24 391 Kč, a to první splátkou ve výši 1 467 Kč, dalšími sedmi splátkami po 1 508 Kč a dále šestnácti splátkami po 773 Kč měsíčně, vždy do 21. dne toho kterého měsíce, počínaje 21. 3. 2024.6. Z listiny o proplacení úvěru soud zjistil, že dne 22. 2. 2024 zaslal žalobce na účet číslo , č. účtu, , uvedený žalovaným ve smlouvě 15 000 Kč. Z přehledu čerpání a úhrad předmětného úvěru pak vyplývá, že žalovaný žalobci nezaplatil na předmětný úvěr ani jedinou ze sjednaných splátek.7. Z listiny označené „potvrzení o provedení ověření bonity klienta“ soud zjistil, že jsou zde uvedeny údaje o žalovaném, a to, že je zaměstnán s příjmem 38 000 Kč, má dvě děti, splácí jiným společnostem 3 300 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 22 000 Kč.8. Žalobce soudu dále předložil svou upomínku žalovaného z 29.4.2024 s upozorněním na možné zesplatnění celého úvěru, oznámení o zesplatnění celého úvěru ze dne 14.6.2024 s výzvou k zaplacení celé zbývající částky do 14 dnů a také předžalobní výzvu k plnění z 12. 7. 2024.9. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s dostatečnou péčí, když poměry žalovaného zkoumal zcela nedostatečně. Jediný doklad, který žalobce soudu v tomto směru předložil, je shora uvedené potvrzení, ze kterého nevyplývá, z čeho byly uvedené údaje zjištěny a jakým způsobem (a zda vůbec) byly údaje ověřeny. Žalobce se k jednání dne 20.11.2024 nedostavil a vzdal se tak možnosti být soudem poučen ve smyslu § 118 a o.s.ř.10. Z uvedených důvodů je tedy smlouva účastníků o úvěru ze dne 21. 2. 2024 neplatná ve smyslu citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobci vydat.11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 obč. zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.12. Ve smyslu tohoto ustanovení občanského zákoníku bylo tedy žalovanému uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatil. Z listiny o čerpání úvěru a z výpisu „proplacení“ smlouvy má soud za prokázané, že ve prospěch žalovaného byla poskytnuta částka 15 000 Kč. V této části bylo tedy žalobě vyhověno.13. Podle § 1970 obč. zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce od 27 7. 2024 do 13. 8. 2024 a dále do zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení již dne 29. 6. 2024 (den následující po uplynutí lhůty k úhradě uvedené ve výzvě žalobce ze 14. 6. 2024). Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády.č. 351/2013 Sb.Od 27 7. 2024 do 13. 8. 2024 činí kapitalizované úroky 94,32 Kč. Požadavek žalobce na přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení o 37,03 Kč vyšších je nedůvodný, neboť byl vypočten z částky 20 891 Kč, se kterou žalovaný v prodlení nebyl.14. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ohledně ostatních, na neplatnou smlouvu odkazujících nároků zamítnuta.15. Žalobce měl ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalovanému.Žalobci bylo přiznáno 15 094,32 Kč a jeho úspěch ve věci je tedy v 72 % předmětu řízení. Žalobcův úspěch ve věci převyšuje o 44 % úspěch žalovaného a žalovaný má tedy povinnost zaplatit žalobci 44 % nákladů řízení.Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 836 Kč, odměnou advokáta za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po 300 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Celkem takto vypočtené náklady činí 2 288 Kč. Z této částky shora odůvodněných 44 % je přiznaných 1 007 Kč.