34 C 246/2023-75 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 100 947 Kč s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 26. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč (k vyplacení úvěru došlo dne 26. 8. 2022) a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši 57,32 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 742 Kč, počínaje zářím 2022. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované – jednak na základě informací poskytnutých žalovanou, dále lustrací osoby žalované v registru SOLUS a NRKI. Žalovaná nebyla vedena v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stádiu vymáhání, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 3 742 Kč. Podle článku 6.3 smlouvy žalobkyně zesplatnila úvěr, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splacením splátky č. , hodnota, delším než 65 dnů. Žalobkyně po žalované žádá zaplacení nové jistiny ve výši 79 513,99 Kč (původní jistina ve výši 69 601,47 Kč a dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9 912,52 Kč) s úrokem z prodlení, dále smluvní pokuty dle článku 6.1 smlouvy o úvěru ve výši 998 Kč, smluvní pokuty dle článku 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru od 28. 12. 2022 do zaplacení, náhradu nákladů vzniklých s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, a dále úrok ve výši 57,32 % ročně z původní jistiny ve výši 69 601,47 Kč od 28. 12. 2022 do zaplacení.2. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a , Anonymizováno, o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen „Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaná má od 12. 1. 2022 až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese , adresa, . Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni 7. 9. 2023) měla žalovaná na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení nic netvrdila ani nedoložila. K jednání soudu se bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Z výpisu z registru SOLUS soud zjistil, že ke dni 26. 8. 2022 žalovaná nebyla evidována jako dlužník. Z výpisu z registru NRKI soud zjistil, že skóre žalované bylo 492, což znamená, že se jedná o nejlepší segment klientů a u žalované je nízké riziko. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 26. 8. 2022 žalobkyně zaslala na účet žalované č. 02656064073/0800 částku 70 000 Kč.5. Z potvrzení příjmů od společnosti , právnická osoba, vystavených , právnická osoba, . za měsíc květen, červenec a srpen 2022 soud zjistil, že žalované dorazila na účet od zaměstnavatele v měsíci květnu 2022 částka 32 919 Kč, v červenci 2022 částka 27 718 Kč a v srpnu 2022 částka 25 183 Kč.6. Z hodnocení klienta soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaná uvedla, že má pravidelný měsíční příjem ve výši 26 190 Kč, výdaje ve výši 14 086 Kč, platí nájemné ve výši 4 620 Kč, další splátky , právnická osoba, . činí částku ve výši 4 846 Kč, je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, na hlavní pracovní poměr, je svobodná, žije sama, je vyučená.7. Z předsmluvního formuláře, ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , z oznámení o schválení úvěru č. , hodnota, včetně splátkového kalendáře, z prohlášení klienta ze dne 26. 8. 2022, soud zjistil, že dne 26. 8. 2022 si účastníci dohodli, že žalobkyně poskytne žalované finanční prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky ve výši 70 000 Kč spolu s úrokem ve 48 měsíčních splátkách po 3 742 Kč splatných k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem zářím 2022. Výpůjční úroková sazba úvěru činila 57,32 % ročně, RPSN 75,04 % ročně.8. Z výzvy k zaplacení ze dne 22. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upozornila, že je v prodlení se splacením splátky č. 2 a č. 3. Z výzvy k zaplacení ze dne 23. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení se splacením splátky č. 2, č. 3 a č. 4. Žalobkyně zároveň žalovanou upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 26. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila, že v důsledku prodlení se splátkami přesahujícím 65 dnů, došlo ke zesplatnění celého úvěru. Zároveň ji vyzvala k úhradě částky 80 911 Kč.9. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná žalobkyni uhradila dne 22. 9. 2022 celkem částku 3 742 Kč. Z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 11. 4. 2023, která byla žalované doručována na adresu , adresa, .10. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku