38 C 89/2024-45 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 692,03 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 12. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala dluh splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 1 014 Kč. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně ke dni 19. 8. 2023 zesplatnila zůstatek úvěru, o čemž žalovanou písemně informovala a opakovaně vyzývala žalovanou k zaplacení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Ke dni podání žaloby dluh žalované činil celkem částku 16 243,62 Kč, z čehož částka 13 192,03 Kč připadá na jistinu, částka 1 221,28 Kč představuje kapitalizovaný běžný úrok, částka 330,31 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení a částka 1 500 Kč představuje poplatky.2. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 29. 4. 2024 a žalovaná byla k tomuto jednání obeslána doručenkou do vlastních rukou. Žalovaná se k jednání nedostavila, a soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti žalované, která byla poučena o následcích nedostavení se k jednání.3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 12. 5. 2022 (č.l. 19-20) soud zjistil, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 20 000 Kč, který by splácela pravidelnými 24 měsíčními splátkami. Před samotným podpisem smlouvy uvedla, že její průměrný čistý měsíční příjem činí 18 900 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 14 000 Kč. Z dokumentu „Informace z , právnická osoba, “ (č.l. 24-29) vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou zkoumala její úvěruschopnost, kdy vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, a dále zkoumala úvěrovou databázi. Z dokumentu Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru (č.l. 15-17) soud zjistil, že žalovaná byla seznámena s parametry úvěru před podepsáním smlouvy. Ze smlouvy o úvěru (č.l. 18-19) uzavřené dne 12. 5. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že výše poskytnutého úvěru činila 20 000 Kč, splatná byla v 24 měsíčních splátkách ve výši 1 014 Kč (s první splátkou dne 19. 6. 2022, poslední splátkou ve výši 1 009,03 Kč dne 19. 5. 2024) s úrokovou sazbou ve výši 19,20 % ročně a RPSN ve výši 20,94 % ročně. Soud dále konstatuje Záznam o podpisu klienta (č.l. 21 a 22) sloužící k evidenci (autorizaci) klientova podpisu. Z výpisu z úvěrového účtu (č.l. 31) soud zjistil, že žalovaná dne 12. 5. 2022 čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu (č.l. 31-36) soud zjistil, že dne 12. 5. 2022 byla na běžný účet žalované připsána částka 20 000 Kč z úvěrového účtu žalované. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 8. 2023 (č.l. 37) vyplývá, že ode dne 19. 8. 2023 je zbývající dlužná částka žalované ve výši 15 845,21 Kč splatná. Soud dále zjistil, že žalované byly před samotným zesplatněním úvěru opakovaně zasílány výzvy k úhradě dluhu (č.l. 38, 40 a 41), které žalobkyně doložila včetně dodejek. Žalované byla též zaslána předžalobní výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 8. 11. 2023 (č.l. 42), kde dlužná částka činila 16 243,62 Kč.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě žalobkyně, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a smlouvou, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 1 014 Kč, s první splátkou splatnou dne 19. 6. 2022. Žalovaná však tuto svou povinnost neplnila a úvěr nesplácela řádně a včas, dostala se do prodlení, proto žalobkyně v souladu s článkem VIII. odst. 3 smlouvy celý úvěr ke dni 19. 8. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky.5. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala a také posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu relevantní judikatury (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci , Anonymizováno, – , právnická osoba, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalované povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 8 060 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 800 Kč, odměna za právní zastoupení ve výši 5 100 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (3 úkony právní služby po 1 700 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby), 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 900 Kč. Soud přiznal také náhradu 21% DPH ve výši 1 260 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.