51 C 246/2024-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 300 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, a měla žalovanému poskytnout úvěr dne , datum, převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , v.s. , tel. číslo, . Źalovaný se měl dle smlouvy zavázat zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p.m z jistiny, měl být splácet každý měsíc, vždy k 4. dni v měsíci. Úvěr měl být poskytnut na dobu neurčitou, jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalobkyně současně tvrdí, že se žalovaný měl dostat do prodlení s úhradou úvěru, měl být o jeho vrácení opakovaně upomíná. K 8. 12. 2023 měl být úvěr zesplatněn a žalovaný měl být k jeho úhradě vyzván písemně upomínkou ze dne 5. 12. 2023. Žalobkyně se po žalovaném domáhá na jistině úvěru částky 12 000 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného částkou 4 800Kč. Žalobkyně také tvrdí smluvní ujednání o sluvní pokutě ve výši 0,1 % p.d. z částky, se kterou měl být žalovaný v prodlení. Žalovaný se měl dostat do prodlení následující den po dni zesplatnění úvěru k 8. 1. 2023 a žalobkyně se po žalované domáhá smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, která má být vyčíslena za dobu od 9. 12. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy dne 12. 4. 2024.2. Žalovaný se k podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne , datum, . Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Předvolání společně s žalobou bylo žalovanému doručeno dne 25. 9. 2024. Desetidenní lhůta pro přípravu na jednání byla u obou účastníků řízení zachována. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále je „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud na základě provedeného dokazování (dokument označený jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dokument označený jako zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 5. 12. 2023, předžalobní výzva ze dne 12. 4. 2024, výpis z účtu) dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které však žalovaný k její výzvě doposud nevrátil a je s jejich vrácením v prodlení. V řízení nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi věřitelem a žalovaným na základě tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalovaného a stejně tak, k čemu by se žalovaný vlastně zavázal, když předložený dokument ani nijak negarantuje, že od okamžiku tvrzeného uzavření smlouvy nedošlo k jeho změně. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky 12 000 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z. za dobu od 9. 12. 2023 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyl prokázána existence ujednání o úroku v jeho denní výši a stejně tak existence ujednání o smluvní pokutě, taktéž požadované za každý den prodlení.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 701,27 Kč, přičemž tato částka představuje 31,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady právního zastoupení byly žalobkyni přiznány podle § 14b a.t., neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně podává na ustáleném vzoru žaloby, kterými se domáhá jednotlivých částek z titulu tvrzeného smluvního vztahu, kdy v žalobě jsou změněny pouze data poskytnutí peněžních prostředků, číslo účtu, výzva k vrácení a data jsou uváděna ve strojovém zápisu rok/měsíc/den.