38 C 259/2025-39 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 8. 7. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla žalované částku až do výše 40 600 Kč s možností postupného čerpání, kterou měla žalovaná splatit v pravidelných denních platbách, se splatností první splátky dne 7. 8. 2024 a koncem kreditového rámce ke dni 29. 12. 2025. Úvěr byl žalované vyplacen převodem na bankovní účet, a to ve dvou platbách v částce 8 000 Kč dne 8. 7. 2024 a 3 400 Kč dne 26. 8. 2024, celkem tedy 11 400 Kč. Žalovaná si dále sjednala volitelnou službu „Presto“ za poplatek 330 Kč. Žalovaná se dostala se splácením do prodlení, žalobkyně proto ke dni 12. 12. 2024 smlouvu vypověděla a žalovanou o tom informovala. Celý dluh se stal splatným ke dni 13. 12. 2024. Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem částku 15,01 Kč. Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně, na nichž žalovaná potvrdila přečtení smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla podepsána elektronicky. Žalobkyně se kromě dlužné jistiny ve výši 11 384,96 Kč, poplatků za vyplacení tranší úvěru ve výši 215,73 Kč a za službu „Presto“ ve výši 319,20 Kč, smluvního úroku ve výši 13 353,90 Kč podanou žalobou domáhala také smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku na úvěru od 13. 9. 2024 do 12. 12. 2024 ve výši 280,54 Kč.2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, soudu zaslala emailem omluvu s tím, že se nemůže dostavit ze zdravotních důvodů, neboť má covid. Toto své tvrzení však ani na výzvu soudu nedoložila lékařským potvrzením. K odročenému jednání se žalovaná omluvila s tím, že se nemůže dostavit z rodinných důvodů. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud z dokumentu Informace pro spotřebitele (č.l. 14-15) zjistil kontaktní údaje o žalobkyni a obecné informace o procesu poskytování spotřebitelského úvěru včetně informací vyžadovaných od klientů za účelem posouzení úvěruschopnosti. Soud ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 8. 7. 2024 (č.l. 16-18) zjistil, že žalobkyně jako věřitel se zavázala žalované jako dlužníkovi poskytnout spotřebitelský bezúčelový úvěr až do výše 40 600 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně, aktuální výše maximální částky k čerpání je uvedena na internetových stránkách žalobkyně, s denními splátkami s první splátkou dne 7. 8. 2024 a koncem kreditního rámce a splatností celého úvěru dne 30. 12. 2025, denní úrok ve výši 1,016 %, RPSN při čerpání celého rámce 1 793,67 %, výše poplatku je 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná se zavázala splatit vyčerpanou část úvěru spolu s poplatkem za sjednání úvěru a za vybrané služby (Presto). V článku VIII. jsou uvedeny sankce spojené s prodlením dlužníka. V části podpisy je u jména žalované uvedeno „tímto podepisuji dne 2024-07-08 - klient“. Z obecných principů posuzování a filozofie Společnost (č. l. 19-21) soud zjistil metodiku posuzování úvěruschopnosti klientů žalobkyní. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . (č.l. 22) soud zjistil, že žalované bylo přiděleno identifikační číslo , IČO, , identifikační číslo posouzení úvěruschopnosti bylo , číslo, , přičemž bylo uvedeno, že celkový počet členů domácnosti je 1, počet členů domácnosti s příjmem je 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je 5 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je 8 000 Kč, další nezbytné výdaje 0 Kč, další zbytné výdaje 4 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 26 021 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je 26 000 Kč, regionální koeficient je 1, rezerva pro výdaje: 500, vypočítané minimální výdaje: 11 600, disponibilní příjem: 12 610 (není uvedeno, zda se jedná o částky v Kč či jinou hodnotu), počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (č.l. 23) soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla dne 8. 7. 2024 vyplacena částka 8 000 Kč, dne 26. 8. 2024 částka 3 400 Kč. Žalobkyně doložila též fotokopii občanského průkazu žalované (č.l. 24-25). Z výzvy ze dne 12. 12. 2024 (č.l. 26) soud zjistil, že žalovaná byla informována o výpovědi smlouvy z důvodu neuhrazení závazků po splatnosti (91 dnů) a byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 25 589,33 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 5. 2025 spolu s podacím lístkem (č.l. 27, 28), bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 25 589,33 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 8 857,20 Kč. Z dokumentu autorizace ověření totožnosti (č.l. 29) soud zjistil, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , SPZ, – , právnická osoba, v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.9. Soud má za zjištěné, že žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla žalované úvěr s kreditním rámcem až do výše 40 600 Kč s tím, že žalovaná čerpala celkem částku 11 400 Kč, a to prostřednictvím dvou transakcí ve výši 8 000 Kč a 3 400 Kč. Žalovaná byla povinna čerpaný úvěr hradit prostřednictvím denních splátek s první splátkou splatnou ke dni 7. 8. 2024, přičemž celý úvěr byl splatný ke dni 30. 12. 2025, spolu