38 C 297/2025-75 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou po posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr uzavřela dne 7. 11. 2024 smlouvu o úvěru č. , číslo, , a na jejím základě jí dne 8. 11. 2024 poskytla částku 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr v 48 měsíčních splátkách po 7 353 Kč, nominální úroková sazba byla sjednána ve výši 72,85 % ročně. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, uhradila celkem částku 9 353 Kč, dne 18. 3. 2025 proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně se domáhá vedle nesplacené jistiny ve výši 115 686,91 Kč (původní jistina ve výši 99 618,86 Kč + dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 16 068,05 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení také smluvních pokut ve výši 998 Kč (2x 499 Kč), nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč (2x 200 Kč) a částky 19 204,54 Kč jako kapitalizované smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku ve výši 4 637,04 Kč (72,85 % ročně z jistiny ve výši 99 618,86 Kč od 20. 3. 2025 do 12. 4. 2025) a úroku ve výši 12 % ročně z jistiny ve výši 99 618,86 Kč od 13. 4. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, , Dodatku č. 1 a Přílohy č. 1 ke smlouvě o úvěru (č.l. 40) ze dne 7. 11. 2024 (č.l. 8-10, č.l. 38-39) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkem 309 696 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 7 353 Kč, a to včetně částky za pojištění schopnosti splácet úvěr, které bylo sjednáno v rámci Přílohy č. 1 k úvěrové smlouvě. Úroková sazba byla sjednána ve výši 72,85% ročně, roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 102,83%. Smluvní pokuty byly upraveny v ustanovení čl. 6, za každý jednotlivý případ prodlení přesahující 30 dnů činily 499 Kč a dále 0,1% denně z dlužné částky. Z oznámení o schválení úvěru (č.l. 11) bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh na uzavření smlouvy ve znění dodatku k této smlouvě a žalované bylo sděleno, že splnila podmínky pro čerpání úvěru ve výši 100 000 Kč. Ze splátkového kalendáře (č.l. 12) byly zjištěny předpisy jednotlivých splátek poskytnutého úroku. Z přihlášky do pojištění ze dne 7. 11. 2024 (č.l. 35-36) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyní též pojistnou smlouvu schopnosti splácet úvěr s měsíční úhradou ve výši 901 Kč. Z informačního dokumentu o pojistném produktu – pojištění schopnosti splácet úvěry (č.l. 13-16) soud zjistil parametry pojistné smlouvy. Z karty klienta (č.l. 18) bylo zjištěno, že žalovaná uhradila pouze jednu splátku v plné výši 7 353 Kč, a dále dvě splátky po 1 000 Kč, celkem tedy uhradila částku 9 353 Kč. Z výzev k zaplacení ze dne 12. 2. 2025 a ze dne 17. 3. 2025 (č.l. 21, 22) bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužných splátek (č. 2, 3, 4) a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru, pokud dlužné splátky neuhradí. Z oznámení ze dne 18. 3. 2025 (č.l. 19), které žalobkyně doložila včetně dodejky (č.l. 20), bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o zesplatnění úvěru a vyzvána k okamžité úhradě zbývající dlužné částky ve výši 118 886 Kč. Z předsmluvního formuláře (č.l. 23-26) bylo zjištěno, že žalovaná byla seznámena s podmínkami a náklady úvěru, informacemi o výši úroku, RPSN, nákladech a sankcích za pozdní úhradu. Z listiny „Hodnocení klienta“ (č.l. 27) bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela při poskytnutí úvěru z celkových příjmů žalované ve výši 29 800 Kč, tvořených příjmem ze zaměstnání, celkových výdajů ve výši 10 360 Kč, tvořených životním minimem 4 860 Kč a náklady na bydlení ve výši 5 500 Kč. Žalovaná byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , na hlavní pracovní poměr. Z listiny označené jako „Prohlášení klienta“ (č.l. 29-30) bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že byla seznámena s podmínkami úvěru. Z výpisů registru SOLUS (č. l. 31) bylo zjištěno, že žalovaná nemá žádné dlužné částky po splatnosti, příznak s označením Z a datem vzniku 16. 5. 2021, produkt revolvingový úvěr a karty. Z výpisu nebankovního registru NRKI (č. l. 32) soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala vhodnost žalované k poskytnutí úvěru. Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 33) soud zjistil, že žalobkyně vyplatila dne 8. 11. 2024 na účet č. , č. účtu, částku 100 000 Kč. Ze základní informace o klientovi (č. l. 42) soud zjistil, kontaktní informace žalované, číslo smlouvy, číslo účtu, datum žádosti o úvěr, datum podpisu smlouvy a datum vyplacení úvěru. Z listiny Důkaz o odeslání 1,- Kč (č.l. 42 p. v.) soud zjistil, že žalované byla na její účet zaslána autorizační platba ve výši 1 Kč. Z listiny Zaslaná SMS (Informace o vyplacení) (č.l. 43) soud zjistil, že žalovaná byla informována o zaslání autorizační platby ve výši 1 Kč, s výzvou, ať variabilní symbol této platby použije jako podpisový kód pro odpovědní SMS, čímž dojde k podpisu následujících dokumentů: návrh smlouvy, prohlášení klienta, příloha č. 1 ke smlouvě, přihláška do pojištění, dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, informace pro klienty, formulář hodnocení klienta, čestné prohlášení politicky exponované osoby, souhlasy se zpracováním osobních údajů a další souhlasy. Z listiny Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení) (č.l. 43 p. v.) soud zjistil, že žalovaná odpověděla na potvrzovací SMS. Z listiny Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (č. l. 41) soud zjistil podmínky žalobkyně v při uzavírání smluv na dálku. Žalobkyně soudu předložila též fotokopii občanského průkazu žalované (č.l. 44-45). Z přehledu transakcí na účtu žalované dle zadaného filtru (č.l. 69) bylo zjištěno, že žalovaná dosahovala u zaměstnavatele měsíčního příjmu ve výši 24 947 Kč za měsíc červenec 2024, 29 546 Kč za měsíc srpen 2024, 30 746 Kč za měsíc září 2024 a 29 113 Kč za měsíc říjen 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 8. 2025 (č.l. 17), kterou žalobkyně doložila včetně podacího archu (č.l. 37), soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky ve výši 118 886 Kč.4. Soud má na základě provedeného dokazování za zjištěné, že na základě smlouvy o úvěru a dodatku č. 1 uzavřené dne 7. 11. 2024 mezi žalobkyní a žalovanou byla žalované poskytnuta částka 100 000 Kč, kterou se zavázala splatit žalobkyni ve 48 měsíčních splátkách po 7 353 Kč, s úrokem ve výši 72,85 % ročně, RPSN činila dle žalobkyně 102,83 %. Žalobkyně příjmy žalované za měsíce červenec až říjen 2024 zjistila z přehledu transakcí, které poskytla banka žalované, existenci a trvání pracovního poměru žalované nezjišťovala. Výdaje žalované zjistila žalobkyně z prohlášení žalované, kde deklarované výdaje činily částku 10 360 Kč (včetně částky životního minima ve výši 4 860 Kč a nákladů na bydlení ve výši 5 500 Kč). V tomto prohlášení žalovaná deklarovala své měsíční příjmy ze zaměstnání ve výši 29 800 Kč. Žalobkyně měla k posouzení úvěruschopnosti k dispozici výpis databáze SOLUS a NRKI.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez