38 C 319/2025-42 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným po posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr uzavřela dne 20. 1. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, a na jejím základě poskytla žalovanému 30 000 Kč, z toho 2 500 Kč bylo použito na provizi zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 46 000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, proto dne 26. 4. 2025 žalobkyně úvěr zesplatnila. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 28 564 Kč a dlužnými splátkami ve výši 3 449 Kč (kdy tyto se skládají z dlužných úroků ve výši 2 013 Kč a dluhu na jistině (úmoru) ve výši 1 436 Kč). Žalobkyně se také domáhá nákladů za odeslání 3 upomínek ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč za opožděné splátky a smluvní pokuty ve výši 1 184 Kč (0,1 % denně ode dne zesplatnění).2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 1. 2025 (č.l. 23-25) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, z toho částka 2 500 Kč byla uhrazena zprostředkovateli. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 46 000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč s datem poslední splátky 20. 5. 2028, úroková sazba byla sjednána ve výši 27,28 %, roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 39,2 %. Smluvní pokuty byly upraveny v ust. čl. IV. bod 2, za každý jednotlivý případ prodlení žalobkyně účtuje 499 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva nebyla opatřena žádným podpisem. Z listiny označené jako čestné prohlášení „Závazky spotřebitele“ a „Výdaje a příjmy spotřebitele“ (č.l. 28) bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své měsíční výdaje: na bydlení 14 000 Kč, splátky úvěrů 6 500 Kč; mzdu 55 000 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 12-14) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o výši úroku, RPSN, nákladech a sankcích za pozdní úhradu. Z listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ (č.l. 30) soud zjistil že žalobkyně posuzovala příjmy a výdaje žalovaného, vycházela z celkových příjmů domácnosti ve výši 73 000 Kč a výdajů na bydlení ve výši 14 000 Kč a splátek úvěrů 6 500 Kč. Z listiny označené jako „Bonita smlouvy“ (č.l. 22) byl zjištěn předpis jednotlivých splátek úvěru, na které žalovaný v období od 24. 1. 2025 do 26. 4. 2025 uhradil celkem 1 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 17) bylo zjištěno, že na účet žalovaného žalobkyně dne 24. 1. 2025 uhradila 27 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 18) bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, žalobkyně dne 24. 1. 2025 uhradila 2 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 40) soud zjistil, že žalovaný dne 24. 1. 2025 zaslal na účet žalobkyně částku 1 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí (č.l. 35 p.v.) bylo zjištěno, že žalovaný zde nemá žádný záznam, z výpisu z insolvenčního rejstříku (č.l. 36) bylo zjištěno, že žalovaný zde nemá žádný záznam. Z reportu ze systému REPI (č.l. 36-39) soud zjistil, že žalovaný má otevřené 4 úvěry, s celkovou částkou po splatnosti ve výši 24 150 Kč. Z dokumentu informace o jednotce (nahlížení do katastru nemovitostí č.l. 31) soud zjistil, že vlastníkem jednotky v budově č.p. , adresa, , zapsané na LV , číslo, je , jméno FO, , z čestného prohlášení ze dne 22. 1. 2025 (č.l. 31 p.v.) soud zjistil, že , jméno FO, uvedla, že žalovaný je jejím partnerem, bydlí s ní na adrese , adresa, a přispívá jí na bydlení částkou 14 000 Kč měsíčně. Z tabulky umoření (č.l.27) soud zjistil předpis jednotlivých splátek úvěru. Z vyúčtování mzdy za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2024 (č.l. 32–34) bylo zjištěno, že žalovaný měl čistý měsíční příjem v roce 2024 v září 44 993 Kč, v říjnu 49 871Kč, v listopadu 58 787 Kč a v prosinci 46 931 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 27. 12. 2024 (č.l. 35) soud zjistil, že počáteční zůstatek činil – 7 894,21 Kč, konečný zůstatek pak -5 567,57 Kč. Z upomínky ze dne 27. 2. 2025 a ze dne 25. 3. 2025 (č.l. 19) soud zjistil, že žalobkyně zasílala žalovanému upomínky k úhradě dlužných částek. Z předžalobní výzvy/zesplatnění ze dne 26. 4. 2025 (č.l. 20) má soud za zjištěné, že úvěr žalovaného byl z důvodu neplacení sjednaných splátek zesplatněn ke dni 26. 4. 2025, přičemž celková dlužná částka byla vyčíslena na 32 013 Kč, smluvní pokuta činila 1 497 Kč a náklady upomínání činily 300 Kč. Předžalobní výzvu žalobkyně doložila včetně podacího lístku (č.l. 21).4. Soud má za zjištěné, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 1. 2025 mezi žalobkyní a žalovaným byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč, z níž částka 2 500 Kč činila provizi žalobkyně, celková cena úvěru činila 46 000 Kč, a žalovaný se zavázal splatit ji žalobkyni v 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, úrok byl sjednán ve výši 27,28 % ročně, RPSN činila dle žalobkyně 39,2%. Žalobkyně příjmy žalovaného za měsíce září až prosinec 2025 zjistila z vyúčtování mzdy, výdaje žalovaného zjistila z prohlášení žalovaného. Žalobkyně měla též k dispozici výpis z účtu žalovaného. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost dále z evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a databáze REPI.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka, – , právnická osoba, v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovná