48 C 354/2023-111 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 557,60 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne , datum, při zemědělských pracích v obci , adresa, , poškodil zařízení distribuční soustavy, tj. přerušil zemnící pásku na betonovém sloupu a vytrhl zemnící pás, čímž došlo k poškození majetku ve vlastnictví žalobkyně a narušení ochranného pásma energetického zařízení. Pracovník žalobkyně sepsal s žalovaným uznání závazku externího viníka, a následně došlo k sepsání protokolu o poškození zařízení distribuční soustavy a zápis o porušení ochranného pásma energetického zařízení. Zaměstnanec žalobkyně rovněž pořídil z místa fotodokumentaci. Celková cena za provedenou opravu činí 16 557,60 Kč, kdy tato částka představuje náklady na práci techniků žalobkyně ve výši 2 559,60 Kč a náklady externí společnosti, která prováděla opravu ve výši 13 998 Kč.2. Žalovaný s tvrzeními žalobkyně nesouhlasil, kdy uvedl, že dne , datum, společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, nahlásil, že na pozemku, který obhospodařuje, je vytržena zemnící páska. Na to přijel technik, kterému za přítomnosti syna , jméno FO, popsal, co se stalo. Technik odjel se synem pro občanský průkaz žalovaného, zatímco žalovaný pokračoval v setí. Krátce na to se s ním technik zkoušel spojit, ale byl špatný signál. Asi po hodině se ozval znovu, že věc je vyřízená. Od syna se pak dozvěděl, že technik si opsal údaje z občanského průkazu, odjel a za hodinu se vrátil a chtěl po synovi podpis na elektronickém zařízení. Listiny, o nichž žalobkyně tvrdí, že je podepsal, tedy nepodepsal. Následně, v listopadu 2022, jej o schůzku na místě poškození požádal pracovník společnosti , Anonymizováno, , kdy mu sdělil, že mají provést opravu, a že on způsobil škodu. Žalovaný mu sdělil své stanovisko, že pokud by byla páska uložena správně, nemohl by jí vytrhnout či vyorat. Páska byla vytržena více než 1 m od sloupu. Vyjádření mu poslal rovněž dne , datum, e-mailem. V lednu či únoru 2023 pak žalovaný zaznamenal pohyb osob v okolí sloupu, kdy se domníval, že se jedná o zaměstnance , Anonymizováno, provádějící opravu. Podle fakturace se však mělo jednat o zaměstnance jiné společnosti, se kterou nejednal. Opakovaně pak byl vyzýván k úhradě škody, kdy proběhla dne , datum, schůzka s techniky žalobkyně s neuspokojivým výsledkem. Na výzvy žalobkyně reagoval naposledy dopisem své právní zástupkyně ze dne , datum, , kdy uvedl, že se nepovažuje za viníka a původce vzniklé škody. Považuje za vyloučené, aby jeho pracemi, kdy orá maximálně do hloubky 20 cm, došlo k vytržení zemnící pásky, která má být uložena v hloubce 80 cm. Tvrdí, že ke styku zemědělské techniky a sloupu nedošlo. Rovněž cenu opravy považuje za příliš vysokou.3. V replice žalobkyně uvedla, že žalovaný nedoložil žádné doklady o tom, že zemnící páska nebyla uložena v požadované hloubce. Dále uvedla, že žalovaný zřejmě secím strojem narazil do betonového sloupu, způsobil odření betonového sloupu a přetržení zemnící pásky na betonovém sloupu a přetržení zemnící pásky v podzemní části ochranného pásma, což dokládá protokol o poškození zařízení a uznání závazku externího viníka a zápis o porušení ochranného pásma vše ze dne , datum, , které byly sepsány hned po škodní události na místě a podepsal je syn žalovaného s montérem žalobkyně, který přijel na místo škodní události. Zemnící páska je uložena v podzemní části do ekvipotencionálních kruhů, kdy žalovaný porušil pásku v kruhu 1 v hloubce 0,6 m a v kruhu 2 v hloubce 0,8 m, což je zjevné z fotografií. Pokud by zemnící pásky nebyly v dostatečné hloubce, byly by vyorány už dávno. Žalobkyně každé 4 roky kontroluje hodnotu uzemnění, hloubka uložení se kontroluje, když nevychází hodnota uzemnění. Poslední kontrola proběhla , datum, . Kdy přesně došlo k poškození pásky nelze logicky zjistit, vše se mohlo udát , datum, , ale ke škodě mohlo docházet postupně vlivem zemědělské techniky, která uzemnění povytahovala k povrchu. V daném případě došlo k narušení ochranného pásma nadzemního vedení VN, které v tomto případě činí 7 m, a v němž je dle § 46 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, a podle odst. 12 stejného paragrafu v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. Z fotodokumentace je patrné, že orba i setí probíhalo v bezprostřední blízkosti sloupu, což riziko vzniku škody zvyšuje. Žalobkyně se rovněž dovolává § 46 odst. 10 téhož zákona, který se však na nadzemní vedení nevztahuje.4. Po výzvě soudu žalobkyně doložila soubor fotografií, které měly doložit, že škoda vznikla jako následek jednání žalovaného, kdy jimi dokládala, že betonový sloup byl na nejméně dvou místech poškozen technikou žalovaného, u tohoto sloupu byla i v průběhu zemědělských prací vytvořena nerovnost – schod cca 10 cm, a že k vyorání došlo v úseku propojení mezi zemnícími páskami v kruhu 1 a 2. Z dalších fotografií je pak zřejmé, že žalovaný dlouhodobě na pozemcích nevhodně hospodaří, kdy provádí orbu po spádnici, nikoli po vrstevnici, čímž způsobuje erozi půdy, a že v ochranném pásmu nadále provádí zemědělskou činnost, kdy při opravě bylo zjištěno uložení kruhu 1 v hloubce 40 cm a kruhu 2 v hloubce 50 cm. Dále navrhl výslech pracovníka žalobkyně k průběhu sepisu dokumentů ze dne , datum, . Rovněž zpochybnila tvrzení žalovaného, že provádí hlubokou orbu do hloubky 20 cm, kdy v takovém případě by nemohlo dojít k zachycení zemnící pásky. Následně uvedla skutečnosti k opravě poškozeného zařízení externí společností.5. V replice pak žalovaný uvedl, že na pozemcích hospodaří od roku 2020, poslední žalobkyní doložená revize je z roku 2016, kdy došlo k instalaci nových sloupů. Není zřejmé, kdy k poškození pásky na sloupu došlo. Dále žalovaný uvádí, že vyoral zemnící pásku, která měla být v hloubce větší než 0,6 m, do takové hloubky se při své práci nikdy nedostane. Ohradil se rovněž k tvrzení, že na pozemcích nevhodně hospodaří a nedodržuje pravidla ochranného pásma. K vyčíslené škodě pak uplatnil námitku k výši nákladů na mzdu pracovníka žalobkyně i k hodinové sazbě externího dodavatele.6. Z vyjádření účastníků je zřejmé, že mezi účastníky není sporné, že v dané lokalitě došlo k poškození zemnící pásky, a to jak na sloupu elektrického vedení, tak v podzemní části okolo tohoto sloupu, kdy sporné je kdo zavinil toto poškození, a v případě porušení pásky vedené po povrchu sloupu i kdy k tomuto porušení došlo. U zemnící pásky uložené v podzemí je nesporné, že došlo k jejímu zachycení secím strojem žalovaného.7. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:8. Ze zápisu o porušení ochranného pásma ze dne , datum, soud zjistil, že tento zápis byl sepsán a podepsán formulářovým způsobem zřejmě elektronicky, viník je označen žalovaný, kdy porušení ochranného pásma je popsáno „narušení zemědělským strojem zemnící pásky“ a vyjádření osoby, která porušení způsobila jako: „narušil zemnící pásku traktorem Poškozený secí stroj odhadovaná cena opravy stroje 15 000 Kč“ a je opatřen nečitelným podpisem. K zápisu mají patřit dvě fotografie, z textu zápisu však na ně nic neodkazuje.9. Z protokolu o poškození zařízení soud zjistil pouze pracovníkem žalobkyně provedený záznam o vytrženém zemnícím pásu.10. Z uznání závazku externího viníka nahradit škodu ze dne , datum, soud zjistil, že tento dokument byl sepsán elektronicky se zjevně zkopírovaným podpisem totožným jako v předchozím dokumentu11. Ze zápisu ze schůzky ze dne , datum, soud zjistil, že se zástupci žalobkyně a žalovaný sešli na místě škody, kdy žalobkyně poukázala v blízkosti sloupu na brázdy hluboké 15-20 cm, a plošné prohlubně cca 5 m od sloupu asi -30 cm oproti ostatnímu terénu. Rovněž poukázala na odření sloupu bez vlivu na jeho statiku. Žalovaný k tomu uvedl, že na poli hospodaří tři roky, a za tu dobu ke kontaktu zemědělské techniky se sloupem nedošlo, niveleta terénu pozměněna není, jedná se o technologii orby, kdy při jednom orání se brázda obrátí jedním směrem a při následném směrem opačným. O čemž svědčí 18 cm hluboká brázda. K odplavení zeminy nedošlo, bylo by to zřejmé u paty sloupu, kdy stávající sloup není na původním místě, původní stál právě v místě snížené nivelety. Na pozemku jsou prováděny standardní půdozpracující technologie do maximální hloubky 20 cm, páska byla vyorána v místě, kde měla být v hloubce 70 cm dle normy. Z toho důvodu navrhl žalovaný, aby žalobkyně opravila své zařízení na své náklady a on si na své náklady opraví stroj, který si poškodil o vytrženou pásku.12. Z fotodokumentace žalobkyně i žalovaného soud zjistil před opravou přerušení zemnící pásky na sloupu a její posun v místě, kde zjevně