59 C 27/2025-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované straně uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 607,07 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce , právnická osoba, , IČO , IČO, s žalovanou stranou uzavřel dne 5. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 22 404,80 Kč. Žalovaná strana se zavázala kromě samotné jistiny uhradit též poplatek za sjednání smlouvy a úroky. Tento závazek nesplnila, když uhradila pouze 3 379,84 Kč. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení jistiny v částce 20 000 Kč, dlužného poplatku v částce 900 Kč, dlužného smluvního úroku do dne zesplatnění vyčísleného na 3 707,04 Kč (tedy dosud dohromady celková žalovaná částka), a dále též dlužných úroků od zesplatnění do zaplacení a od téhož data i zákonných úroků z prodlení.2. Žalobkyně vyjádřila v návrhu ve věci samé souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná strana, ač řádně obeslána, na dotaz, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nijak nereagovala, ač byla poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat její souhlas. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených důkazů, ač byla žaloba částečně zamítnuta, v souladu s právním názorem vyjádřeným Ústavním soudem pod sp. zn. III. ÚS 2440/2019 a Nejvyšším soudem ČR sp. zn. 29 Cdo 543/2008.3. Soud vycházel z žalobkyní předložených důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do částky 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání s roční úrokovou sazbou 60 % Kč, žalovaná strana se jej zavázala splatit v měsíčních splátkách stanovených na základě rozpisu právní předchůdkyně žalobkyně, dlužníku byl úvěr poskytnut prostřednictvím otevření úvěrového účtu, ze kterého též úvěr po jednotlivých částkách postupně čerpal. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohami bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou stranou na žalobkyni.4. Soud má za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované straně částku 20 000 Kč. Žalovaná strana se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách od poskytnutí úvěru dle výše čerpání rámcové částky schváleného úvěru, dostala se do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila a postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný uhradil pouze částku 3 379,84 Kč.5. Právní poměry účastníků se řídí § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. V této věci bylo prokázáno, že žalovaná strana uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně platné ujednání o poskytnutí spotřebitelského úvěru do částky 20 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úhradě úroku z půjčky, který byl vyjádřen kapitalizovanou částkou 3 707,04 Kč a o smluvní pokutě 300 Kč za upomínku pro prodlení, platně sjednanou podle čl. 8.5 smlouvy o úvěru. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou jistinu ve výši 24 007,04 Kč, kterýžto nárok je v souladu s hmotným právem podle § 2390 OZ. Tato částka je součtem dlužné jistiny 20 000 Kč, dlužné smluvní pokuty za první upomínku dle čl. 8.5 smlouvy v částce 300 Kč a dlužného úroku z jistiny do zesplatnění v částce 3 707,04 Kč. Soud rovněž shledal důvodným nárok žalobkyně na úhradu úroku z půjčky a zákonného úroku z prodlení stanoveného v částce dle nařízení vlády.8. V odstavci II. výroku ovšem jako neplatné shledal jednání žalobkyně, kterým opakovaně upomínala dlužníka k úhradě dlužné částky, neboť takový postup je neúčelný a proti dobrým mravům, neboť výlučně dle libovůle věřitele podle četnosti jeho jednostranného upomínání vytváří další quasi pohledávky za dlužníkem. Proto žalobu co do částky 600 Kč pro dvě následující upomínky zamítl. Jak je soudu známo ze své úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, tak počet těchto upomínek je v každém jednotlivém případě různý. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. jeho právní předchůdce, takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o půjčce bez spravedlivého důvodu.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., když převážně úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení v celé uplatněné částce, neboť poměr jejího neúspěchu byl poměrně nepatrný. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 836 Kč, a podle § 14b advokátního tarifu odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby (3 x 400 Kč ve znění účinném ke dni vyhotovení daného úkonu), paušální náhrady hotových výdajů spojených se 3 úkony právní služby (á 100 Kč) a 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je jednoznačně formulářovou žalobou obdobné struktury, druhu nároků a opírající se o stejná ustanovení právních předpisů jako v jiných řízeních téže žalobkyně. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky.