11 C 64/2026-16 – Okresní soud v České Lípě

ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2026:11.C.64.2026.1
Datum: 2026-06-17
Předmět: o 128 739,68 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 351/2013 Sb., § 2 z. č. 257/2016 Sb.
neplatnost právního jednáníneplatnost smlouvysmlouva o úvěrupostoupení pohledávky
O co šlo: o 128 739,68 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 351/2013 Sb., § 2 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) soudu doručenou dne 13.11.2025 se žalobkyně domáhá, aby žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 128 739,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 5.5.2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr a dále zaplatit poplatek ve výši 28 285 Kč (zahrnující částku za zpracování úvěru, částku za sjednání komfortního a flexibilního splácení a kapitalizovaného úroku), ve sjednaných 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč. Žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalobkyně tedy požaduje přiznání částky 54 594,10 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 20 000 Kč a dlužný poplatek ve výši 24 594,10 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 1 485 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 546,67 Kč, běžný úrok a úrok z prodlení (nárok 1). Žalobkyně žalobu dále odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne 17.4.2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr a dále zaplatit poplatek ve výši 40 008 Kč (zahrnující částku za zpracování úvěru, částku za sjednání komfortního a flexibilního splácení a kapitalizovaného úroku), ve sjednaných 21 měsíčních splátkách po 3 334 Kč. Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem částku 6 800 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalobkyně tedy požaduje přiznání částky 74 145,58 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 23 200 Kč a dlužný poplatek ve výši 35 945,58 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč. Dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 1 795,49 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 781 Kč, běžný úrok a úrok z prodlení (nárok 2).2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Soud při posouzení nároku vycházel z listin žalobkyní předložených – v případě nároku 1 zejména Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 5.5.2023, Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru a Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr. V případě nároku 2 pak ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17.4.2023, Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru a Zákaznické karty – žádosti o úvěr.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z)., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 17.4.2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr, včetně poplatku ve výši 36 669 Kč a Doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč (tj. 30 000 Kč + 40 008 Kč) v dohodnutých 21 měsíčních splátkách po 3 334 Kč a poslední splátkou ve výši 3 328 Kč. Na poskytnutý úvěr žalovaná uhradila celkem 6 800 Kč, jak vyplývá z Tabulky umoření (nárok 2). Soud provedeným dokazováním dále zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 5.5.2023 uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr, včetně poplatku ve výši 24 946 Kč a Doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč (tj. 30 000 Kč + 28 285 Kč) v dohodnutých 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč a poslední splátkou ve výši 2 285 Kč. Na poskytnutý úvěr žalovaná neuhradila ničeho, jak vyplývá z Tabulky umoření (nárok 1).11. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou postoupila žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025, kterou žalobkyně doložila včetně příslušného seznamu. O této skutečnosti byla žalovaná informována, jak vyplývá z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28.4.2025, v němž byla také vyzvána k úhradě dlužné částky 139 836,44 Kč.12. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech a výdajích v rámci vyplnění formulářové listiny tzv. Karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr, dle které byla žalovaná v rozhodnou dobu na mateřské/rodičovské dovolené, bydlela v nájmu. Příjem žalované činil dle těchto karet 10 000 Kč. V rámci ostatních příjmů domácnosti byla uvedena částka 38 000 Kč bez jakéhokoliv upřesnění zdroje těchto příjmů. U výdajů žadatele byla uvedena odhadovaná částka 6 000 Kč. Žalovaná jako žadatelka v případě nároku 1 dále uvedla, že interní splátky PF činí 3 334 Kč. Také stvrdila, že uvedené údaje jsou správné. Z karty zákazníka vyplývá, že poskytovatel úvěru (zprostředkovatel) příjem žadatele ověřil dle výpisů z bankovního účtu za měsíce únor až duben 2023 a dále z rozhodnutí o přiznání dávky a dále z informací sdělených žadatelem. Žádné jiné relevantní listiny označeny a předloženy žalobkyní nebyly. Předloženy nebyly ani výše uvedené výpisy z účtu a rozhodnutí o přiznání dávky. Nebylo tak doloženo a prokázáno, zda a jak byla ověřována existence dalších spotřebitelských úvěrů a výše splátek těchto úvěrů. Nebylo doloženo a prokázáno, zda a jak byla zjišťována a ověřována uváděná výše měsíčních výdajů (např. na bydlení, energie a další běžné životní výdaje). Uvedená částka na měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč se jeví jako vysoce nepravděpodobná, a vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná v kartě zákazníka uvedla, že žije v nájemním bytě, také naprosto podhodnocená. Navíc je nutné zdůraznit, že žalovaná čerpala úvěry dva, a to v rozmezí pouhých 14 dnů. Z této skutečnosti vyplývá, že žalovaná pravděpodobně nebyla schopná splácet ani první poskytnutý úvěr.13. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právní předchůdkyni žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučin

Citovaná ustanovení

§ 2 (257/2016 Sb.)§ 1970 (351/2013 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)