34 C 143/2024-33 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu zaplacení částky 15 959,73 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . (dále jen „Banka“) uzavřela se žalovaným Smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen „Smlouva“), na základě níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. V uvedené smlouvě se Banka zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. , č. účtu, . Dále se Banka zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit Bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného Sazebníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr , Anonymizováno, , kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami převedla dne 26. 8. 2022 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 14 159,73 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, , a to za účelem jeho uhrazení žalovaným. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila Banka svého práva a prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 2. 1. 2023. Před poskytnutím úvěru banka řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a z dostupných veřejných databází. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 a ze dne 13. 10. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , Anonymizováno, a.s. a následně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 15 959,73 Kč, ze smluvního úroku ve výši 21,99 % p.a. z částky 14 159,73 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, ze zákonného úroku z prodlení z částky 14 159,73 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %. a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 356,06 Kč. Dne 19. 12. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 554,29 Kč s příslušenstvím, neboť tato byla žalovaným po podání žaloby uhrazena.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání soudu nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět předtím, než bylo o věci rozhodnuto, soud řízení bez dalšího ve smyslu § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. v této části zastavil (výrok I.).4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 11. 11. 2020 a z Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se Banka zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. , č. účtu, a umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu (10 000 Kč). Úroková sazba činila 21,99 % ročně a RPSN činila 28,66 %. Žalovaný však překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel řádně a včas.5. Z Výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovanému byla na tento účet převedena částka ve výši 14 157,73 Kč.6. Z Oznámení o zesplatnění ze dne 4. 1. 2023 soud zjistil, že Banka prohlásila úvěr za splatný ke dni 2. 1. 2023. Celková dlužná částka činila 15 959,73 Kč.7. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 10. 2023 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby opět vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, .8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 a ze dne 13. 10. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla Bankou postoupena na společnost , Anonymizováno, a následně na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 9. 2023 a ze dne 9. 10. 2023.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.11. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli mimo jiné smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě Banka žalovanému poskytla finanční prostředky až do úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel řádně a včas. Banka následně s ohledem na neplnění povinnosti ze strany žalovaného úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla řádně postoupena na žalobkyni. Žalovaný v průběhu řízení skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnil. Výši úrokové sazby z úvěru ve výši 21,99 % ročně soud považuje za přiměřenou. Žalobkyni dále soud přiznal ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež vzala důvodně podanou žalobu částečně zpět pro chování žalovaného a ve zbytku řízení byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 855,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 a ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 3 x 300 Kč (za úkony učiněné do 31. 12. 2024) a 1 x 450 Kč (za úkon učiněný po 1. 1. 2025) dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 310 Kč ve výši 1 745,10 Kč.