35 C 291/2025-19 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) byla uzavřena , datum, smlouva o úvěru. Žalovaný však nesplácel svůj dluh řádně, když poslední splátka byla uhrazena dne 14. 4. 2022. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z , datum, . Dluh je tvořen jistinou ve výši 9 337,36 Kč, úrokem za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 734,72 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 198,42 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 181,93 Kč, poplatkem za hotovostní splátky přímo v místě bydliště ve výši 1 542,28 Kč a vyčísleným úrokem 4 665,83 Kč. Vedle toho požaduje žalobkyně i úhradu úroku z prodlení a náhradu nákladů řízení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Žaloba a předvolání k prvnímu jednání ve věci byly žalovanému doručeny do vlastních rukou. První jednání ve věci bylo nařízeno na den , datum, . Podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vyhovět žalobě rozsudkem pro zmeškání.Soud uvážil, zda jsou splněny podmínky, za nichž může ve věci k návrhu žalobkyně rozsudkem pro zmeškání rozhodnout. Konstatoval, že předvolání k jednání i žaloba byly doručeny žalovanému více jak deset dnů přede dnem konání jednání. O následcích nedostavení se byl žalovaný v předvolání poučen. Jednání nařízené na den , datum, bylo prvním jednáním ve věci konaným. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy. V dané věci se nejedná o věc, v níž by nebylo možno rozsudek pro zmeškání vydat (§ 153b odst. 3 o. s. ř.). Skutková tvrzení obsažená v žalobě odůvodňují závěr, že žaloba je po právu jak ohledně jistiny, tak příslušenství. Po právní stránce soud žalobu posoudil dle ust. § 2395 o. z. S ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná zákonná ustanovení proto soud žalobě rozsudkem pro zmeškání vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 264,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 994,71 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 740 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 690 Kč ve výši 774,90 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby – písemné podání ze dne 30. 12. 2025, jelikož konkretizovaná tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného mělo být součástí návrhu již při jeho podání.