35 C 298/2025-14 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 17 395 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dále jen „věřitel“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Žalovanému měla poskytnout peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč převodem na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč a úroku ve výši 355,07 Kč vrátit do 22. 6. 2024, což nesplnil. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronicky prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, Pohledávka za žalovaným byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2025 na společnost , právnická osoba, . a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 16. 7. 2025.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které, se žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč a úroku ve výši 355,07 Kč do 22. 6. 2024.Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne 6. 2. 2024 byla z účtu č. , č. účtu, zaslána na účet , č. účtu, částka ve výši 12 000 Kč pod VS , var. symbol, .Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 28. 1. 2026 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, v období od 4. 2. 2019 do 1. 7. 2025, kdy byl účet uzavřen, byl žalovaný.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , resp. , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že věřitel postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením ze dne 16. 7. 2025. Žalovanému byla téhož dne zaslána předžalobní upomínka.Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , datum, řádnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zák. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému (dlužníku) úvěr 12 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluveným úrokem a dalšími poplatky splatit do 22. 6. 2024. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nesplatil úvěr řádně a včas v souladu s podmínkami sjednanými ve smlouvě. Žalovaný z předmětné úvěrové smlouvy dluží žalobkyni 17 395 Kč (jistina 12 000 Kč, úrok 355,07 Kč, poplatky za poskytnutí úvěru 5 039,93 Kč). Žalovaný je v prodlení se splněním peněžitého závazku minimálně od 23. 6. 2024 (dne následujícího po splatnosti úvěru) a žalobkyně je oprávněna požadovat též úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zák. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že by na tento dluh žalovaný cokoliv uhradil, a proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 395 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 17 395 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 23. 6. 2024 do zaplacení tak, jak žalobkyně žalobou požadovala.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 395 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. V daném případě je žaloba svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala již desítky (byť pro pohledávky postoupené různými právními předchůdci). Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné, žalobkyni tak nelze přiznávat jí požadovanou náhradu nákladů.