35 C 52/2026-12 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 46 891,04 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , se sídlem , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , reg. č.: , tel. číslo, , Anonymizováno, , adresa, (dále „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Dluh byl k , datum, postoupen na žalobkyni smluvně. Žalovaná nehradila řádně a včas, dostala se do prodlení se splátkami úvěru, úvěr byl proto prohlášen za splatný ke dni 31. 3. 2025, neboť žalovaná nereagovala ani na výzvu k úhradě z 23. 2. 2025. Dluh je tvořen neuhrazenou jistinou ve výši 46 891,04 Kč, poplatky ve výši 1 503,38 Kč a úroky z prodlení a z úvěru, částečně kapitalizovanými ke dni 30. 11. 2025Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že žalované byl přislíben úvěr s úvěrovým rámcem ve výši až 50 000 Kč, s prvním čerpáním ve výši 13 980 Kč, s měsíční splátkou (jejichž počet závisí na výši čerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce klientem) ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 26,28 % ročně a RPSN ve výši 29,69 % ročně (v době uzavření smlouvy). V sekci „údaje pro posouzení žádosti o úvěr“ bylo uvedeno, že žalovaná pracuje jako dělnice u společnosti , právnická osoba, , s čistým měsíčním příjmem ve výši 18 391 Kč, s celkovým příjmem domácnosti ve výši 44 391 Kč, celkové měsíční náklady na domácnosti činí 13 000 Kč, finanční závazky pak další 2 000 Kč. Součástí úvěrové smlouvy byla též přihláška k pojištění. V části VI. smlouvy bylo uvedeno prohlášení klienta, že se seznámil (mimo jiné) též s finančními důsledky nesplácení úvěru. Soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila, že na ni byly postoupeny pohledávky za žalovanou, vzniklé na základě smlouvy, kterou uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, a to na základě smlouvy ze dne , datum, . Z výpisu z úvěrového účtu vyplývají jednotlivá čerpání úvěru žalovanou s tím, že ke dni 30. 11. 2023 žalovaná uhradila celkem částku 15 556 Kč, dlužná částka činila celkem 46 226,88 Kč. Z platební bilance soud zjistil, že ke dni zesplatnění úvěru dne 31. 3. 2025 činila dlužná částka 52 121,41 Kč, z čehož částka 45 387,66 Kč byla na jistině, částka 4 985 Kč na řádných úrocích a částka 1 748,75 Kč na poplatcích. Soud zjistil, že po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila částku 245,37 Kč. Soud dále zjistil, že se žalovaná opakovaně dostala do prodlení s plněním splátek, žalobkyně ji opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek, což doložila výzvou k úhradě dlužné částky a poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 23. 2. 2025, kdy dluh po splatnosti činil 7 500 Kč. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 31. 3. 2025 vyplývá, že ode dne 31. 3. 2025 je zbývající dlužná částka žalované splatná, přičemž od 1. 4. 2025 je úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Žalovaná byla informována, že ke dni 31. 3. 2025 dluží žalobkyni částku 52 122 Kč. Žalované byla zaslána výzva k zaplacení dluhu před podáním žaloby ze dne 20. 11. 2025 k úhradě celkové dlužné částky, která činila 58 728,70 Kč s příslušenstvím.Soud má z provedeného dokazování za zjištěné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které, byl žalované poskytnut úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky činila minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou s účinností k , datum, postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Dopisem ze dne 23. 2. 2025 byla žalované zaslána poslední výzva k úhradě dlužné částky s podmíněným odstoupení od úvěrové smlouvy. Žalované bylo sděleno, že pokud neuhradí dluh po splatnosti ve výši 7 500 Kč, dojde dne 31. 3. 2025 k zesplatnění úvěru, a bude tak povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 49 694 Kč. Dopisem ze dne 31. 3. 2025 byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 52 122 Kč.Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě právní předchůdkyně žalobkyně, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a smlouvou, poskytla žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splácet. Žalovaná však tuto svou povinnost neplnila a úvěr nesplácela řádně a včas, opakovaně se dostala do prodlení s více než dvěma splátkami, proto žalobkyně celý úvěr ke dni 31. 3. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky.Soud dospěl k závěru, že původní věřitelka řádně zkoumala a také posoudila úvěruschopnost žalované, když její posouzení odpovídá požadavkům zákona.Podle § 1879 o. z. právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel a postupitel pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou žalobkyni jako postupníkovi a žalobkyně je legitimována k podání žaloby.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 780 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 876 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 891,04 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.