35 C 57/2026-12 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 27. 1. 2026 se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 16 699 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr 14 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr postupně ve třech platbách, zavázal se vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím, avšak nehradil sjednané splátky. Předmětem žaloby je jistina úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 667 Kč a úrok z prodlení.2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě přes výslovnou výzvu soudu nepodal. Žalobkyně se z nařízeného jednání prostřednictvím svého právního zástupce omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Vzhledem k pasivitě žalovaného soud v řízení vycházel z listin předložených žalobkyní (smlouva o revolvingovém úvěru, smlouva o postoupení pohledávek s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky, výpis částek poskytnutých a uhrazených, výpisy z účtu, výzva z 18. 8. 2025, předžalobní výzva s potvrzením o podání), a dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, dálkovým způsobem po zaslání SMS kódu uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky opakovaně do výše 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky, spolu s úrokem splatit v měsíčních splátkách, počínaje výší 2 079 Kč, a dále dle čerpaného úvěru. Úvěr byl čerpán postupně ve třech tranších výši 12 000 Kč a 2x 1 000 Kč ode dne 19. 12.2 2024 do 31. 3. 2025, jak vyplývá z dokladu o výpisu z bankovního účtu žalobkyně. Žalovaný svůj dluh nesplácel řádně a včas, dosud uhradil pouze 8 348 Kč, pročež byl o úhradu upomínán a smlouva byla vypovězena věřitelem. Dle interních zjištění předchůdkyně žalobkyně měl žalovaný v době uzavření smlouvy dostatečný příjem ke sjednání úvěru s uvedenými splátkami a úrokem ve výši 150 % ročně, doklady o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného však věřitel nedisponuje. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem a o úhradu byl před podáním žaloby upomenut.4. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.7. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena distančním způsobem smlouva o úvěru, na základě které žalovaný čerpal průběžně částku ve výši 14 000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen ve třech tranší, jak vyplývá z výpisu z bankovního účtu. Žalovaný však dosud uhradil pouze 8 348 Kč a pohledávka byla pro jeho špatnou platební morálku zesplatněna a pohledávka postoupena smluvně na žalobkyni.8. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně nepředložila žádné dokumenty. S ohledem na popsaný stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele.9. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně (resp. její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla. Důsledkem toho je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a strany si tak byly povinny vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnily (srov. ust. § 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu ve výši 14 000 Kč s úrokem z prodlení, přičemž dle tvrzení žalobkyně již bylo na dluh uhrazeno 8 348 Kč, ve zbývajícím rozsahu (úrok z úvěru) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.10. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky jistiny, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. V prodlení se splněním svého peněžitého dluhu se žalovaný ocitl nejpozději na základě zesplatňovací výzvy věřitele, a proto soud vyhověl nároku na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. za požadovanou dobu.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady prokazatelně nevznikly.