36 C 93/2026-15 – Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 5. 2. 2026 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 12 600 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) nabyl pohledávku za žalovaným z postoupení pohledávek, a to prvotního postoupení smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále také jen „původní věřitel“), a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a následného postoupení smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2025 mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 31. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 600 Kč v platbách dne 1. 6. 2024 ve výši 2 600 Kč, dne 31. 5. 2024 ve výši 10 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 9. 9. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 10. 9. 2024. Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí Smlouvy. Žalovaný do dne podání žaloby neposkytl věřiteli na předmětnou pohledávku žádné plnění. Předmětem žalobního požadavku je nesplacená jistina úvěru ve výši 12 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě žalované částky písemnou výzvou odeslanou mu dne 25. 11. 2025, na kterou žalovaný nereagoval.2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádal o odročení jednání; žalobce, resp. jeho právní zástupce se z neúčasti u jednání soudu omluvil a navrhl projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), na podkladě důkazů doložených žalobcem.3. Žalobě soud vyhověl. Z listinných dokladů předložených k důkazu žalobcem, a to z vyplněného formuláře Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavírané mezi společností Monivero s. r. o., IČ: , IČO, , a žalovaným datovaného dne 31. 5. 2024 (s údaji o žalovaném typu: rodné číslo, bydliště, kontaktní telefon, email), z potvrzení o provedené platbě ve výši 10 000 Kč dne 31. 5. 2024 a ve výši 2 600 Kč dne 1. 6. 2024 původním věřitelem ve prospěch účtu č. , č. účtu, , ze sdělení původního věřitele (Monivero s. r. o.) o zesplatnění pohledávky ze smlouvy o úvěru ke dni 9. 9. 2024 postupem podle čl. 7.3 Všeobecných obchodních podmínek z důvodu nesplácení závazku – email ze dne 9. 9. 2024 žalovanému, ze smluv o postoupení pohledávek včetně příloh uzavřených mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . dne 3. 11. 2025 a následně mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem dne 6. 11. 2025, oznámení ze dne 21. 11. 2025 společnosti , právnická osoba, . žalovanému o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 25. 11. 2025 včetně dokladů o doručování, učinil soud závěr o skutkovém stavu odpovídajícím žalobnímu tvrzení v tom obsahu, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 12 600 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , úvěr nebyl žalovaným zaplacen/vrácen původnímu věřiteli v žádném rozsahu, nárok na jeho zaplacení v rozsahu jistiny 12 600 Kč byl původním věřitelem postoupen společnosti , právnická osoba, . a touto společností následně žalobci smlouvami o postoupení pohledávek, žalovaný byl o postoupení pohledávky uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne 21. 11. 2025 (předmětem postoupení byl nárok na zaplacení jistiny úvěru s příslušenstvím v celkové výši 12 600 Kč) a dne 25. 11. 2025 byl právním zástupcem žalobce vyzván k zaplacení dluhu z úvěru s příslušenstvím žalobci, a to do tří dnů.4. Právní posouzení nároku soud učinil podle ust. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle § 1841a a násl. (o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku), § 2395 a násl. (úvěr), § 1879 a násl. (postoupení pohledávky), § 1970 (úrok z prodlení) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše úroku z prodlení). Soud žalovaného zavázal k zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši uplatněné žalobou a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, když nárok na uvedená dlužná plnění vyplývá ze žalobního tvrzení a z listinných důkazů předložených žalobcem.5. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. byl žalovaný zavázán nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení, a to zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem (3 x 400 Kč – odměna za 3 úkony právní pomoci – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva k plnění, 3 x 100 Kč – paušální náhrada věcných výdajů spojených s uvedenými třemi úkony právní pomoci, přiznáno v souladu s úpravou danou vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (§ 1, § 2, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13, § 14a, § 14b), náklady řízení celkem ve výši 2 300 Kč se zřetelem na to, že se v daném případě jedná o tzv. formulářovou žalobu (s opakovaným využitím ustáleného vzoru žaloby, kdy opakovanost nastává v okamžiku existence tří a více obdobných žalobních návrhů, žalobce takových návrhů u zdejšího soudu podal řádově stovky, ustálenost vzoru spočívá v jeho jednotné či obdobné struktuře textu, uplatněné nároky se opírají o shodnou právní úpravu, jedná se o typově shodná/obdobná práva a povinnosti účastníků smluv, nároky jsou dokládány stejným druhem důkazů).