38 C 12/2026-39 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 7. 9. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované částku až do výše 6 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím. První splátka byla splatná dne 7. 10. 2024, konec úvěrového rámce měl nastat dne 1. 3. 2026. Žalobkyně žalované vyplatila dne 7. 9. 2024 na účet č. , č. účtu, částku 5 000 Kč. Žalovaná si dále sjednala volitelné služby „Klidný spánek“ za poplatek 84,18 Kč, „Presto“ za poplatek 165 Kč a „Informační SMS servis“ za poplatek 22,08 Kč. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně, na nichž žalovaná potvrdila přečtení smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně celý úvěr ke dni 7. 8. 2025 zesplatnila, o čemž žalovanou informovala. Žalobkyně se domáhá celkem částky 11 745,43 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 4 999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvního úroku ve výši 6 374,70 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 84,18 Kč, „Presto“ ve výši 165 Kč a „Informační SMS servis“ ve výši 22,08 Kč.2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud z dokumentu Informace pro spotřebitele (č.l. 13-14) zjistil kontaktní údaje o žalobkyni a obecné informace o procesu poskytování spotřebitelského úvěru včetně informací vyžadovaných od klientů za účelem posouzení úvěruschopnosti. Soud ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 7. 9. 2024 (č.l. 18-20) zjistil, že žalobkyně jako věřitel se zavázala žalované jako dlužníkovi poskytnout spotřebitelský bezúčelový úvěr až do výše 6 300 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně, aktuální výše maximální částky k čerpání je uvedena na internetových stránkách žalobkyně, s denními splátkami s první splátkou dne 7. 10. 2024 a koncem kreditního rámce a splatností celého úvěru dne 1. 3. 2026, denní úrok ve výši 1,066 %, RPSN při čerpání celého rámce 2 562,54 %, výše poplatku je 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná se zavázala splatit vyčerpanou část úvěru spolu s poplatkem za sjednání úvěru a za vybrané služby (Presto, Klidné spaní, Informační SMS servis). V článku VIII. jsou uvedeny sankce spojené s prodlením dlužníka. V části podpisy je u jména žalované uvedeno „tímto podepisuji dne 2024-09-07 - klient“. Z dokumentu Identifikované příjmy (č.l. 21-22) soud zjistil, že žalobkyně za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované ověřila příjem žalované prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, s tím, že další příjmy spotřebitele byly doloženy jiným způsobem a ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činí 12 890 Kč. Z obecných principů posuzování a filozofie Společnost (č. l. 15-17) soud zjistil metodiku posuzování úvěruschopnosti klientů žalobkyní. Z Předpisu denních splátek (č.l. 24-31) soud zjistil výši jednotlivých denních splátek úvěru. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . (č.l. 32) soud zjistil, že žalované bylo přiděleno identifikační číslo , IČO, , identifikační číslo posouzení úvěruschopnosti bylo , Anonymizováno, , přičemž bylo uvedeno, že celkový počet členů domácnosti je 1, počet členů domácnosti s příjmem je 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je 1 400 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je 3 800 Kč, další nezbytné výdaje 5 000 Kč, další zbytné výdaje 5 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 12 890 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je 20 000 Kč, regionální koeficient je 1, rezerva pro výdaje: 500, vypočítané minimální výdaje: 10 210, disponibilní příjem: 2 100 (není uvedeno, zda se jedná o částky v Kč či jinou hodnotu), počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (č.l. 33) soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla dne 7. 9. 2024 vyplacena částka 5 000 Kč. Z výzvy ze dne 7. 1. 2025 (č.l. 34) soud zjistil, že žalovaná byla informována o výpovědi smlouvy z důvodu neuhrazení závazků po splatnosti (92 dnů) a byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 12 317,11 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 5. 2025 spolu s podacím lístkem (č.l. 35, 37), bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 12 317,11 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 6 969,60 Kč. Z dokumentu autorizace ověření totožnosti (č.l. 36) soud zjistil, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka, – , právnická osoba, v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.7. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.8. Soud má za zjištěné, že žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla žalované úvěr s kreditním rámcem až do výše 6 300 Kč s tím, že žalovaná čerpala celkem částku 5 000 Kč, a to prostřednictvím jedné transakce dne 7. 9. 2024. Žalovaná byla povinna čerpaný úvěr hradit prostřednictvím denních splátek s první splátkou splatnou ke dni 7. 10. 2024, přičemž celý úvěr byl splatný ke dni 1. 3. 2026, spolu s poplatkem za jednotlivé tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatky za volitelné služby – službu „Presto“, „Klidné spaní“ a „Informační SMS servis“. Žalovaná svou povinnost řádně neplnila, s úhradou jednotlivých splátek se dostala do prodlení, proto žalobkyně smlouvu ke dni 7. 1. 2025 vypověděla a ce