38 C 371/2025-34 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 25. 6. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 148,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným dne 1. 11. 2023 uzavřela smlouvu o nákupu na splátky č. , číslo, . Jedná se o smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Nedílnou součástí smlouvy jsou Podmínky smlouvy o nákupu na splátky a Ceník žalobkyně. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 888 Kč. Úvěr byl sjednán za účelem koupě sjednaného zboží. Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,90 % ročně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradami sjednaných splátek, a to i přes opakované výzvy žalobkyně. Žalobkyně proto odstoupila od smlouvy a úvěr ke dni 25. 2. 2025 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem. Žalobkyně se domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 9 703,23 Kč, dále kapitalizovaného smluvního úroku do 25. 2. 2025 ve výši 360,97 Kč, dále kapitalizovaného úroku z prodlení do 25. 2. 2025 ve výši 37,40 Kč a též smluvního úroku ve výši 9,90 % ročně od 26. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny od 26. 2. 2025 do zaplacení a dlužných poplatků ve výši 445,72 Kč.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z žádosti o úvěr ze dne 1. 11. 2023 (č.l. 13-14) soud zjistil, že žalovaný žádal o úvěr ve výši 15 888 Kč, uvedl svůj příjem ve výši 16 000 Kč s odhadovanými měsíčními výdaji ve výši 0 Kč, v části „rozhodnutí“ bylo uvedeno, že status žalovaného je pozitivní s maximální částkou, která činí 16 000 Kč, nebylo vyžadováno potvrzení o příjmu, v kolonce „ověřené příjmy“ je uvedeno 0, měsíční závazky žalovaného nebyly uvedeny, úvěr byl sjednán v délce 24 měsíců. Z výpisu z registru klientských informací (č.l. 15) soud zjistil osobní informace žalovaného, též, že žalovaný nemá žádný další úvěr, nemá žádné splátky, v sekci CB skóre bylo uvedeno, že nelze vypočítat, v sekci seznam žádostí byla uvedena jedna žádost žalovaného ze dne 5. 9. 2023 s poznámkou „odvoláno“. Ze smlouvy o nákupu na splátky č. , číslo, uzavřené dne 1. 11. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným (č.l. 16) soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 15 888 Kč, kterou se zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách s poslední splátkou ke dni 20. 11. 2025, celkové náklady úvěru byly vypočteny na částku 2 982,57 Kč, RPSN činila 17,49 %, úrok z prodlení 8 %, smluvní pokuta 0,1 % denně, smlouva byla podepsána elektronicky prostřednictvím zaslaného SMS kódu. Ze splátkového kalendáře (č.l. 17) soud zjistil předpis jednotlivých splátek, přičemž měsíční splátka činila částku 786,28 Kč s první splátkou dne 20. 12. 2023 a poslední splátkou dne 20. 11. 2025, celkem měl žalovaný uhradit částku 18 870,57 Kč, a to včetně úroku a měsíčního poplatku za správu smlouvy. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru (č.l. 17 p.v. - 18) bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o výši úvěru, celkové splatné částce, RPSN i úroku z úvěru včetně nákladů spojených s prodlením žalovaného. Z podmínek smlouvy o nákupu na splátky (č.l. 18 p.v.-19) soud zjistil další podmínky poskytnutého úvěru a též výši poplatků spojených s prodlením a náklady na upomínání. Z výpisu z účtu (č.l. 20) soud zjistil, že žalobkyně připsala na účet žalovaného dne 1. 11. 2023 částku 15 888 Kč. Z výzvy k úhradě ze dne 21. 1. 2025 (č.l. 21) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 168,82 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2025 (č.l. 22) soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzvala ho k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 10 547,32 Kč. Z výpisu z databáze žalobkyně (č.l. 23-29) soud zjistil předpis jednotlivých splátek, výši úroku a výši uhrazených plateb žalovaným. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 6. 2025 (č.l. 32) soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky ve výši 11 170,27 Kč.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě žalobkyně, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a smlouvou, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 888 Kč s tím, že tyto finanční prostředky budou použity ke koupi sjednaného zboží. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 786,28 Kč, s první splátkou počínaje dnem 20. 12. 2023. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 18 870,57 Kč, a to včetně úroků a měsíčního poplatku za správu smlouvy. Žalovaný však tuto svou povinnost neplnil a úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek po dobu delší než 30 dnů, proto žalobkyně v souladu se smlouvou celý úvěr ke dni 25. 2. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky.5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Podaná žaloba je důvodná, a proto ji soud vyhověl v plném rozsahu.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 615 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 400 Kč) podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), a částky ve výši 315 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Ostatně v tomto smyslu žalobkyně náhradu nákladů sama účtovala.