38 C 420/2025-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla ve dnech 1. 8. 2022, 19. 1. 2022 a 25. 12. 2024 hospitalizována ve zdravotnickém zařízení žalobkyně – na záchytné stanici, kde jí byla poskytnuta péče v souladu se zákonem č. 65/2017 Sb. Žalované byl vyúčtován poplatek za služby spojené s péčí na záchytné stanici, dosud jej však žalovaná neuhradila.2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud má za zjištěné, že žalovaná byla ve dnech 1. 8. 2022, 19. 1. 2022 a 25. 12. 2024 hospitalizován na záchytné stanici a po přijetí u ní byla vyšetřením zjištěna přítomnost v krvi. V souladu s platným ceníkem žalobkyně jí byla v rámci faktur splatných 16. 8. 2022, 3. 12. 2022 a 8. 1. 2025 vyúčtována částka 3 500 Kč za každou hospitalizaci. Žádnou z těchto částek žalovaná neuhradila. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k zaplacení.4. Podle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta.5. Soud dospěl k závěru, že u žalované byla po přijetí a ošetření na protialkoholní záchytné stanici ve dnech 1. 8. 2022, 19. 1. 2022 a 25. 12. 2024 prokázána přítomnost návykové látky (alkoholu v krvi), a jako ošetřená osoba je proto povinna hradit vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici, přičemž za tyto úkony bylo žalované vyúčtováno celkem 10 500 Kč. Žalobkyně požadovala také úhradu nákladů na vymáhání ve výši 85 Kč. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení uvedených částek, pokládá soud její žalobu za důvodnou, a proto jí zcela vyhověl.6. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyni úspěšné v plném rozsahu přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, nákladů samotné žalobkyně za hotové výdaje a nákladů na právní zastoupení. Náhrada hotových výdajů podle § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu: za předžalobní výzvu, podání žaloby po 300 Kč za každý úkon podle § odst. 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., činí celkem 600 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení byla žalobkyni přiznána podle § 6 odst. 1, § 7 bod 4, § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále „AT“), 2 úkony právní služby po 1 540 Kč: převzetí věci, účast u jednání. Dále soud přiznal náhradu za 2 x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 AT, celkem 900 Kč. Soud přiznal také náhradu 21 % DPH ve výši 836 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.