51 C 359/2025-14 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce (dále jen „věřitel“) měl žalované poskytnout částku 20 000 Kč dne , datum, na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , aniž by pro to byl právní důvod (žalobkyně tvrdí, že mezi věřitelem a žalovanou měla probíhat jednání o uzavření smlouvy o úvěru, smlouvu však nemá být schopna doložit). Žalovaná se proto měla na úkor věřitele obohatit a je její povinností bezdůvodné obohacení, což žalovaná neměla učinit ani částečně. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě dvou postupních smuv, dle kterých měla být pohledávka postoupena , Anonymizováno, , právnická osoba, . (původně , Anonymizováno, ., či , právnická osoba, ) společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . a tato měla pohledávku za žalovanou postoupit právě žalobkyni.2. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen „žaloba“) nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl bez nařízení jednání, přičemž, jak právní zástupce žalobkyně, tak žalovaný proti tomuto procesnímu postupu soudu nevznesli žádných námitek a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní a zpráva banky vyžádaná soudem.4. Ze zprávy banky ze dne 12. 2. 2026 je za zjištěné, že žalovaná byla v rozhodném období majitelem bankovního účtu. , č. účtu, a na tento bankovní účet byla dne , datum, připsána částka ve výši 20 000 Kč.5. Z oznámení o postoupení pohledávky je za zjištěné, že původní věřitel dne 20. 6. 2025 žalované oznámil opakované postoupení pohledávky, a to nejprve na společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, , a poté aktuální žalobkyni.6. Z předžalobní výzvy je za zjištěné, že dne 20. 6. 2025 původní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě částky celkem ve výši 59 532,75 Kč, přičemž součástí výzvy je i sdělení o výši jistiny původně uváděného úvěru ve výši 20 000 Kč.7. Z podacího lístku je za zjištěné, že původní zástupce žalobkyně žalované zaslal písemnosti dne 20. 6. 2025 na adresu , adresa, .8. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil úhradu částky 20 000 Kč původním věřtitelem dne 26. 7. 2023 na účet č. , č. účtu, .9. Z dokumentu označeného jako smlouva o spotřebitelském úvěru je za zjištěné, že se jedná o návrh smlouvy mezi původním věřitelem a žalovanou, předmětem mělo být poskytnutí úvěru žalované ve výši 20 000 Kč. Návrh však není podepsán ani jedním z označených účastníků.10. Z dokumentu označeného jsko smlouva o postoupení pohledávek za zjištěné uzavření postupní smlouvy mezi původním věřitelem , Anonymizováno, , právnická osoba, . a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . dne 18. 5. 2025, přičemž předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou.11. Z dokumentu označeného jako smlouva o postoupení pohledávek je za zjištěné uzavření postupní smlouvy mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne , datum, , přičemž předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou.12. Z provedeného dokazování je za zjištěné, že původní věřitel zaslal dne 26. 7. 2023 na účet, jehož majitelem a jediným dispontem je žalovaná, částku 20 000 Kč. Mezi věřitelem a žalovanou probíhala předsmluvní jednání, v řízení byl doložen návrh spotřebitelské smlouvy, smlouva však nebyla uzavřena. Pohledávka za žalovanou byla následně opakovaně postoupena, posledním postupníkem se stala žalobkyně. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno současně s předžalobní výzvou dne 20. 6. 2025, a to na adresu , adresa, . Žalovaná doposud žalobkyni ničeho nevrátila.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.17. V řízení bylo prokázáno, že věřitel žalované dne , datum, zaslal peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, aniž by zde k tomu byl platný závazek. Žalovaná se tudíž bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor věřitele podle § 2991 odst. 1 o. z. , je tedy její povinností věřiteli jako ochuzenému vydat, oč se obohtatila, přičemž věřitel má takový nárok i podle § 2993 věta prvá o. z., neboť plnil, aniž by zde byl platný závazek a má proto na vrácení toho, co žalované plnil. Žalovaná však věřiteli ničeho nevrátila, a to ani po opakovaném postoupení pohledávky některému z nástupců věřitele, a to ani na základě předžalobní výzvy odeslané dne 20. 6. 2025. Soud má taktéž za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně z titulo postoupení pohledávky podle § 1879 o. z., postoupení pohledávky bylo žalované řádně podle § 1882 odst. 1 oznámeno. Soud proto žalobě zcela vyhověl jako důvodné, po právu, žalobkyni vyhověl v plném rozsahu, a to včetně úroku z prodlení požadovaného od 1. 7. 2025 návazně na doručení předžalobní výzvy do dispozice žalované, a to podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 2 odst. 1).18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.