59 C 112/2025-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované straně uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce , právnická osoba, , IČO , IČO, , s žalovanou stranou uzavřel dne 8. 5. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované straně poskytnuta částka celkem 10 000 Kč. Žalovaná strana se zavázala kromě samotné jistiny uhradit smluvní úrok v částce 11 617 Kč, což v součtu činí žalovanou částku. Žalovaná strana na tento dluh neuhradila ničeho. Závěrem žádala žalobkyně úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení.2. Žalobkyně vyjádřila v návrhu ve věci samé souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná strana, ač řádně obeslána, na dotaz, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nijak nereagovala, ač byla poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat její souhlas. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených důkazů.3. Soud vycházel z žalobkyní předložených důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně se zavázala poskytnout žalované straně úvěr v částce 10 000 Kč za smluvní úrok v částce 11 617 Kč, žalovaná strana se jej zavázala splatit v měsíčních splátkách. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohami bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou stranou na žalobkyni. Z potvrzení o provedení transakce plyne, že úvěr byl žalované straně poskytnut a postoupení bylo zároveň dlužníku oznámeno. Žalovaná strana se dostala do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr a postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni.4. Právní poměry účastníků se řídí § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. V této věci bylo prokázáno, že žalovaná strana uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně platné ujednání o poskytnutí spotřebitelského úvěru do částky 10 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úrocích. Soud proto uložil žalované straně povinnost uhradit dlužnou částku 21 617 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky, kteréžto nároky jsou v souladu s hmotným právem podle § 2390 OZ.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení v celé uplatněné částce. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 865 Kč, a podle § 14b advokátního tarifu odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby (3 x 400 Kč ve znění účinném ke dni vyhotovení daného úkonu), paušální náhrady hotových výdajů spojených se 3 úkony právní služby (á 100 Kč) a 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je jednoznačně formulářovou žalobou obdobné struktury, druhu nároků a opírající se o stejná ustanovení právních předpisů jako v jiných řízeních téže žalobkyně. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky.