12 C 191/2020-61 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že dohoda dědiců [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a žalované [celé jméno žalované], nar. dne [datum], schválená usnesením Okresního soudu v Chrudimi č.j. 4 D 44/2020-32 ze dne 12.5.2020, na jejímž základě nabyla žalovaná dědický podíl dlužníka žalobkyně [jméno] [příjmení], a to spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/3 k následujícím věcem: spoluvlastnický podíl poloviny (1/2) pozemku stavební parcely [anonymizováno], jehož součástí je polovina domu [adresa] stojícího na pozemku stavební parcele [anonymizováno] v [obec], s polovinou pozemků, zahrady [číslo] a orné půdy [číslo], zapsaných v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětné nemovitosti“) v hodnotě [částka], je v tomto rozsahu vůči žalobkyni právně neúčinná a žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení. Žalobkyně tvrdila, že je věřitelem pohledávky za dlužníkem [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], bytem [adresa], vyplývající z úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba], a [jméno] [příjmení]. Pohledávka byla vůči dlužníku přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 15 C 30/2014-18 ze dne 18.3.2014, kterým byla dlužníku uložena povinnost zaplatit [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu s minimální výší nákladů spojených s uplatňováním pohledávky ve výši [částka] a dále na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] [právnická osoba], která následně změnila název své obchodní firmy na [právnická osoba], postoupila pohledávku za dlužníkem [jméno] [příjmení] z předmětné úvěrové smlouvy s veškerým příslušenstvím na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] jako postupníkem. [právnická osoba] následně dnem [datum] změnila svoji [právnická osoba]. K uspokojení předmětné pohledávky bylo zahájeno exekuční řízení v neprospěch povinného dlužníka [jméno] [příjmení], jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení]. V průběhu exekuce bylo zjištěno, že otec dlužníka žalobkyně [jméno] [příjmení], pan [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované], zemřel dne [datum], aniž by po sobě zanechal pořízení pro případ smrti. Z usnesení Okresního soudu v Chrudimi č.j. 4 D 44/2020-32 ze dne 12.5.2020, bylo mimo jiné zjištěno, že zákonní dědici zůstavitele (manželka zůstavitele - [celé jméno žalované], syn zůstavitele - [jméno] [příjmení] a dcera zůstavitele – [jméno] [příjmení]) mezi sebou uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že dlužník žalobkyně nenabyl z pozůstalosti pro sebe ničeho, když čistá hodnota majetku a jiných aktiv ve výši [částka] přešla na žalovanou. Zůstavitel nesepsal závěť, k vypořádání dědictví mělo tedy dojít na základě zákonné posloupnosti. Podle zákonné dědické posloupnosti mají v I. dědické třídě podle § 1635 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dědit zůstavitelovy děti a zůstavitelův manžel, každý z nich stejným dílem. Každému z dědiců tak měla připadnout jedna třetina pozůstalosti, konkrétně první třetina ve prospěch [jméno] [příjmení], dlužníka žalobkyně. Podle předmětné dohody nabyla podíl dlužníka [jméno] [příjmení] žalovaná. Dohodou tak bylo zkráceno právo věřitele – žalobkyně ve výši jedné třetiny spoluvlastnického podílu k předmětným movitým i nemovitým věcem z majetku zůstavitele, přičemž žalovaná je matkou dlužníka, přičemž zákon presumuje, že tato osoba blízká o takovém úmyslu věděla, či vědět musela. V důsledku uzavření dohody dědiců se dlužník žalobkyně [jméno] [příjmení] účelově vzdal majetku, který byl ze zákona oprávněn nabýt z pozůstalosti a z něhož by následně mohlo dojít k uspokojení pohledávky žalobkyně, přičemž tak učinil ve prospěch osoby blízké – své matky [celé jméno žalované], tedy žalované, kdy vlastnictví k ideální jedné třetině pozůstalosti, na kterou měl dlužník žalobkyně [jméno] [příjmení] nárok jakožto zákonný dědic zůstavitele, nabyla žalovaná a dlužník žalobkyně nemá jiný majetek, z nějž by bylo možné pohledávku žalobce uspokojit. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila. 3. Rozsudkem pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18.3.2014, č.j. 15C 30/2014-18, bylo uloženo žalovanému [jméno] [příjmení], [IČO], [datum narození], bytem a sídlem [adresa], uloženo zaplatit žalobkyni [právnická osoba], [IČO], částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení spolu s náklady [částka] a na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů ode dne právní moci rozsudku. Z úvěrové smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], a [jméno] [příjmení], [IČO], [datum narození], dne [datum] bylo zjištěno, že společnost měla poskytnout [jméno] [příjmení], [IČO], [datum narození], [částka] na koupi vozidla OPEL Vivaro, tento měl měsíčně splácet 72 splátek po [částka]. 4. Usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 12.5.2020, č.j. 4D 44/2020-32, bylo zjištěno že pravomocně ke dni [datum] bylo ve věci zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum] rozhodnuto o schválení dohody o vypořádání dědictví uzavřené dědici – žalovanou jako pozůstalou manželkou, [jméno] [příjmení], [datum narození], [adresa] jako pozůstalým synem a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], na jejímž základě stanovenou obvyklou cenu aktiv pozůstalosti ve výši [částka] prostou pasiv nabývá pozůstalá manželka – žalovaná a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nenabývají ničeho. Žalovaná tak nabyla podle této dohody spoluvlastnický podíl na nemovitostech ve výši jedné poloviny a to na pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je polovina domu [adresa] v [obec], na pozemku p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] [obec]. 5. Soudu bylo předloženo vyrozumění o zahájení exekuce soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 10 ze dne [datum], kde informuje, že byl pověřen vedením exekuce ve věci oprávněného [právnická osoba], [IČO], proti povinnému [jméno] [příjmení], [IČO], [datum narození], podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18.3.2014, č.j. 15C 30/2014-18 k uspokojení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím, a exekuci zahájil. 6. Ze sdělení Exekutorského úřadu Praha 10 soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v rámci exekuce sp.zn. 003EX 2516/14 nebyl od nařízení exekuce nalezen žádný postižitelný majetek povinného [jméno] [příjmení], až do současné doby jsou opakovaně činěny dotazy na banky. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] žalobkyně prokazovala, že [právnická osoba], [IČO] postoupila [právnická osoba], IČ [číslo] mimo jiné i pohledávku za žalovaným. Podle výpisu z obchodního rejstříku se původní věřitel z úvěrové smlouvy [právnická osoba], [IČO], v roce 2012 přejmenoval na [právnická osoba], [IČO], tento subjekt pak zanikl výmazem k [datum], když došlo k zániku v důsledku fúze sloučením se žalobkyní k [datum]. Podle výpisu z obchodního rejstříku se [právnická osoba], [IČO] přejmenovala k [datum] na [právnická osoba] (žalobkyně). 8. Podle § 589 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). Podle § 590 odst. 1 písm. c) obč. zákoníku se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Stejně jako právní jednání uvedená v § 590 nebo 591 se posoudí podle § 592 občanského zákoníku i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým jiné osobě vůči sobě vznik, zachování nebo zajištění jejího práva majetkové povahy způsobil. To platí i tehdy, odmítl-li dlužník dědictví, ledaže bylo předluženo. Dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věci zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání. Vyhoví-li soud žalobě, má rozsudek účinky i proti osobám, které po provedení poznámky nabyly věc nebo právo k věci v takovém seznamu zapsané (§ 599 občanského zákoníku). 9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalobkyně je věřitelem pohledávky za dlužníkem