11 C 102/2020-28 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu dluhu za odebranou elektřinu, kterou žalovanému vyfakturoval, ale žalovaný faktury ve lhůtě splatnosti řádně nezaplatil. Žalobce rovněž žádal zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z fakturovaných částek za dobu ode dne následujícího po splatnosti faktur, do zaplacení. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud věc projednal a rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobce jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce elektřiny, na základě něhož žalovaný odebíral elektřinu a žalobce cenu za dodanou elektřinu vyúčtoval fakturou za tato období, v těchto částkách s touto splatností: od [číslo] do [datum] na částku [částka], splatnou dne [datum]; od [číslo] do [datum] na částku 104 - Kč splatnou [datum], (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 11, 16). Tyto fakturu žalovaný nezaplatil a nezaplatil ani 300 - Kč za tři upomínky (č.l. 2 druhá strana, dále„ p.v.“). Žalovaný těmto tvrzením žalobce a důkazním prostředkům neoponoval. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva (§ 2079 a násl. obč. zákoníku) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat tuto energii vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu a účastník trhu se zavazuje zaplatit za ni cenu (§ 50 zák. č. 458/2000 Sb.). Ze smlouvy vyplývala pro žalobce povinnost dodávat žalovanému elektřinu, žalovaný měl naproti tomu povinnost za odebranou elektřinu zaplatit, což neučinil. Tím, že žalovaný nezaplatil za odebranou energii, ocitl se podle ust. § 1970 občanského zákoníku v prodlení. Důvodně žalobce uplatnil i náklady na písemnou upomínku. V důsledku tohoto prodlení mu vznikla povinnost z dlužné částky platit úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení. Důvodné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění (dále„ o. s. ř.“), neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 400 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, za což § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, stanoví odměnu 200 - Kč a k tomu paušální náhradu hotových výdajů 100 - Kč, vždy za jeden úkon právní služby. Tyto částky odpovídají zásadě přiměřenosti u sériově vyráběných inkasních žalob směřujících proti procesně netečnému žalovanému v řízení probíhajícím obvyklým způsobem. Celkem tak má žalobce nárok na 3 krát 300 - Kč, tj. 900 - Kč, což po přičtení daně z přidané hodnoty v sazbě 21% (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), spolu se zaplaceným soudním poplatkem 400 - Kč činí celkem [číslo] - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).