112 C 26/2017-232 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou 7.8.2017 se žalobce domáhal po žalované zaplacení 72 393 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 72 393 Kč počínaje 9.8.2013 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že provedl na základě smlouvy o dílo z 3.5.2013 zateplení objektu v ulici [ulice] [adresa] v [obec] při sjednané ceně 272 393 Kč bez DPH. Žalobce provedl dílo řádně a včas, žalovaná ho převzala, byl sepsán protokol o převzetí díla, žalovaná neměla námitek k provedení díla, přesto nebyla uhrazena cena díla v plné výši, za práce od 1.7.2013 do 25.7.2013 72 393 Kč bez DPH nebylo uhrazeno, faktura na tuto částku z 18.7.2013 splatná 8.8.2013 nebyla dosud uhrazena a to i přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, podle smlouvy o dílo nebyly vady a nedodělky nebyly dosud odstraněny, a proto nenastala splatnost ceny díla dle odst. 5 d). Žalovaná uhradila 16.8.2013 20 000 Kč ze žalované částky představující adekvátní úhradu za provedené práce po odečtení způsobených škod a slevy za nekvalitu. Rozdíl mezi fakturovanou a uhrazenou cenou odpovídá nárokům žalované z titulu vadného plnění, náhrady škody a smluvní pokuty dle odst. 9 b) smlouvy 3 000 Kč za každý den prodlení, termín ukončení byl v čl. 3 sjednán na 16.6.2013, fakticky dokončeno bylo podle žalované nejdříve 15.9.2013 předáním díla investorovi, k předání mezi žalobcem a žalovanou nedošlo ani k tomuto dni, nebylo protokolárně potvrzeno odstranění vad a nedodělků. Žalobce byl jediným subdodavatelem a nedostatky díla jsou přímým důsledkem jeho pochybení. Z titulu prodlení nejméně 92 dní má žalovaná nárok na smluvní pokutu 276 000 Kč, kterou do výše žalovaného nároku uplatňuje a započítává. Žalovaná dále poukazovala na to, že se žalovaná v důsledku prodlení žalobce dostala do prodlení vůči investorovi a byla na ní uplatněna sankce v adekvátní výši, tudíž jí byla žalobcem způsobena škoda, kterou rovněž uplatňuje a započítává jako obranu proti žalovanému nároku. 3. Žalobce vylučoval provedení jakékoli i částečné úhrady na žalovanou fakturu, ohledně k započtení namítaných nároků na smluvní pokutu a z vad plnění, žalobce vznesl námitku promlčení náhrady škody, neboť až dosud nebyly v odporu uvedené nároky proti žalobci uplatněny, a vznesl i námitku pozdního uplatnění vad díla u žalobce. 4. Žalovaná v reakci na to tvrdila, že smluvní pokutu uplatnila řádně vůči žalobci prostřednictvím odporu z 27.9.2017, ve kterém ji řádně započetla na žalovanou pohledávku žalobce, což je možné s ohledem na skutečnost, že promlčení pohledávky nastalo až poté, kdy se pohledávky staly způsobilé k započtení. Žalobce podle žalované prodlení s dokončením díla uznává, když tvrdí předání díla nejdříve k 25.7.2013 (39 dní) a netvrdí skutečnosti, které by ho z povinnosti hradit smluvní pokutu vyvinily. Kromě toho žalovaná uplatňuje k započtení současně i nárok na náhradu škody vzniklé z důvodu porušení povinnosti žalobce jeho prodlením s předáním díla kdy vůči žalované byly uplatněny sankce investorem v podobě provedení zápočtu úroku z prodlení a náhrady škody spojených s náklady na prodloužený zábor území a přítomnosti stavebního dozoru 81 410 Kč vůči sjednané kupní ceně, čímž žalované vznikla škoda. Žalovaná vůči žalobci nárok na náhradu škody uplatnila již v dopise z 25.8.2016 zástupkyni žalobce, ze kterého je zřejmé, že na zbylou částku žalobci nevznikl nárok, dále pak v odporu z 27.9.2017. 5. Ohledně částky 20 000 Kč žalobce tvrdil, že vystavil žalované faktury [číslo] [rok] 19.6.2013 na 100 000 Kč splatných 29.6.2013, [číslo] [rok] 3.7.2013 na 100 000 Kč splatných 13.7.2013 a [anonymizováno] [rok] 18.7.2013 na 72 393 Kč splatných 8.8.2013, na tyto přijal žalobce od žalované 15 000 Kč 27.6.2013 v hotovosti, 50 000 Kč 10.7.2013 přes vklad pokladnou ([jméno] [anonymizováno]), 30 000 Kč 31.7.2013 bezhotovostně, 20 000 Kč 16.8.2013 přes vklad pokladnou ([jméno] [anonymizováno]) a 20 000 Kč 22.8.2013 bezhotovostně. Žalovaná tak neuhradila cenu díla v plné výši, rozdíl je žalovanou částkou. Plnění na fakturu [číslo] [rok] neproběhlo ani z části. Žalovaná vůči žalobci neprojevila nespokojenost s provedením díla, vady nebyly dodnes vytčeny a žalobce namítá promlčení tohoto práva z práva na uplatnění vad z díla. Žalovaná žalobce nikdy neupozornila na porušení jeho povinností ze smlouvy o dílo. Nárok na smluvní pokutu vzniká až její splatností, splatnost nebyla účastníky sjednána, a proto ten, kdo povinnost zajištěnou smluvní pokutou porušil, je povinen závazek z titulu smluvní pokuty splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl osobou oprávněnou o plnění požádán. Toto latentní oprávnění by tedy muselo být nejdříve žalovanou u žalobce uplatněno. Žalobce však nikdy žádnou výzvu žalované k uhrazení smluvní pokuty neobdržel, dílo bylo zhotoveno nejpozději k předání 25.7.2013, proto je právo na uhrazení promlčené. Argument žalované o uplatnění smluvní pokuty v odporu nelze akceptovat, pohledávka nebyla specifikována, nebyla proto uplatněna. Nadto byl odpor žalobci doručen 5.10.2017. Kromě toho má žalobce za to ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o dílo jsou jednostranná a i jejich výše je v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem ve smyslu obchodního zákoníku, nemohou požívat právní ochrany a jsou neplatná, jejich lze označit za šikanózní a má jim tak být odepřena soudní ochrana. Podle žalobce se pohledávky účastníků dosud nestřetly, zejména pro dosud neexistující pohledávku žalované, její nekonkrétnost, nevyčíslení a lhůtu splatnosti. I tak by byla promlčena. Tvrzené započtení ze strany žalované je neplatné a bez právních účinků. Zjišťovací protokol z 25.7.2013 upravuje konečné předání díla, nikdy nebylo rozporováno předané dílo a jeho etapové části. Podle žalobce je jednání žalované v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a proti dobrým mravům. Jednou žalovaná proti žalobci primárně uplatňuje nároky z vadného plnění, náhrady škody a smluvní pokuty bez specifikace a pak zase tvrdí, že primárně uplatňuje pohledávku ze smluvní pokuty nezávisle na vadách, žalobce má za to, že tak činí v reakci na žalobu a ne pro pochybení žalobce před téměř pěti lety. 6. Žalovaná nepovažuje zjišťovací protokol z 25.7.2013 za klasický předávací protokol, když nepotvrzuje provedení všech prací ani částku za tyto práce, ale pouze za jakousi účetní likvidaci případu, jakýsi pomocný dokument. Žalobce v argumentaci namítal, že žalovaná raději ztratila fakturu a podepsaný zjišťovací protokol oběma stranami, žalobce jim ho proto musel posílat elektronicky znovu. Zaplacených 20 000 Kč žalovanou není podle žalobce plněním na předmětnou fakturu, protože neoznačené platby žalované byly započítávány předchozí fakturace v závislosti na stáří jejich splatnosti v souvislosti se 2 předchozími etapami smlouvy o dílo. 7. Žalovaná 9.2.2018 ke koncentrační výzvě doplnila, že vůči žalobci především uplatnila k započtení nárok na úhradu smluvní pokuty dle odst. 9 písm. b) smlouvy o dílo [anonymizováno] 3 000 Kč za každý den prodlení, když ukončení prací bylo v čl. 3 smlouvy o dílo sjednáno ke dni 16.6.2013, nicméně fakticky byly dokončeny nejdříve dne 15.9.2013, kdy bylo dílo předáno investorovi. Podle žalované se v důsledku nepředání díla žalobce dostal do prodlení nejméně 92 dní a žalovaný má nárok na smluvní pokutu ve výši 276 000 Kč, splatnou ihned po vzniku nároku (prodlení) bez nutnosti předchozí výzvy. Žalovaná smluvní pokutu vůči žalobci řádně uplatnila prostřednictvím odporu ze dne 27.9.2017, ve kterém smluvní pokutu zároveň v souladu s právními předpisy řádně započetla na žalovanou pohledávku žalobce, přičemž započtení je možné s ohledem na skutečnost, že promlčení pohledávky nastalo až po době, kdy se pohledávky staly způsobilé k započtení. Žalobce prodlení s dokončením díla uznává, tvrdí předání díla nejdříve k 25.7.2013 (tedy minimálně 39 dní prodlení) a netvrdí žádné skutečnosti, jež by ho z povinnosti hradit smluvní pokutu vyvinily. Podle žalované je tento nárok zcela prokázán a v podstatě nesporný. Žalovaná kromě nároku na úhradu smluvní pokuty uplatňuje k započtení současně i nárok na náhradu škody vzniklé z důvodu porušení povinností žalobce. Prodlení žalobce s dokončením díla mělo za následek, že rovněž žalovaná se ocitla v prodlení s předáním díla investorovi, což následně vedlo k uplatnění sankcí ze strany investora vůči žalované. Investor uplatnil vůči žalované sankci v podobě provedení zápočtu úroku z prodlení a náhrady škody spojených s náklady na prodloužený zábor území a přítomnosti stavebního dozoru ve výši 81 410 Kč vůči sjednané kupní ceně, čímž žalované vznikla škoda. To prokazují dopisy investora, smlouva mezi žalovanou a investorem a výpisy z účtů žalované ohledně krácení plateb v souladu s uvedenými sankcemi. Nárok na náhradu škody žalovaná vůči žalobci uplatnila již v dopise ze dne 25.8.2016, kde žalovaná doložila úhradu 20 000 Kč a ze kterého je zároveň zřejmé, že na zbylou částku žalobci nevznikl nárok z důvodu zápočtu škody vzniklé žalované. Jde o zřejmý projev vůle, kdy š