12 C 133/2021-38 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu doručenou dne 17.5.2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uloženo jí zaplatit částku 3 661 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 213 Kč od 2.9.2020 do 17.5.2021 a 5 119 Kč na náhradě nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela dne 1.3.2016 se žalovanou v souladu s ustanovením § 2758 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., Pojistná smlouva na kapitálové pojištění byla uzavřena v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného produktu, který je označen [číslo]. První pojistné bylo ve výši 858 Kč, bylo sjednáno pojistné období v délce měsíční při splatnosti pojistného v první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1.9.2020 podle občanského zákoníku pro neplacení. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 1.5.2020 do 1.9.2020. Pohledávka žalobkyně z uvedené pojistné smlouvy je pro žalovanou stanovena výhodnějším způsobem. U tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné (běžné, popř. mimořádné). Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku (protože výše rizikového pojistného závisí mj. na aktuálním věku pojištěného, výše poplatku není obecně konstantní, ale může se v čase měnit). V případě, že na účtu pojistníka není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh). Zjednodušeně řečeno představuje akumulovaný dluh hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože nebylo z čeho – na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je pak zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně požaduje k úhradě částku 3 661 Kč, kdy součástí žalované částky jsou rovněž paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč, a to za prokazatelně odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění, k níž dále žalobkyně zasílá i dodejku. Žalovaná je dále povinna zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, když žalobkyně tento úrok nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby 2.9.2020 do 17.5.2021, tj. celkem částku 213 Kč. Jedná se o postup pro žalovanou výhodnější, než pokud by žalobkyně uplatnila úrok od dne následujícího po dni splatnosti platby běžného pojistného pro příslušné pojistné období do dne zaplacení dlužné částky. Přes předžalobní výzvu zaslanou dne 17.12.2020 k úhradě dluhu nedošlo. K výzvě soudu ohledně ujednání účastníků o placení paušalizovaných nákladů s vymáháním žalobkyně doplnila, že poplatek 500 Kč se opírá o článek 5 bod 16 pojistných podmínek PO 01/15, kdy výše je uvedena v přehledu poplatků a parametrů. Žalobkyně účtuje poplatek 500 Kč za zánik pojištění z důvodu neplacení pojistného a 300 Kč za pokus o smír po zániku pojištění a nezaplacení dlužné částky podle bodu 2 sazebníku, a to za dopis s datem 6.10.2020. 2. Z pojistné smlouvy o životním pojištění [anonymizováno] ze dne 13.1.2016 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu na hlavní pojištění pro případ smrti s úrazovým připojištěním. Bylo sjednáno měsíční pojistné 858 Kč, s počátkem pojištění dne 1.3.2016. Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob [anonymizováno], přehled poplatků a parametrů. Ke smlouvě byla předložena i pojistka. Podle čl. 5 odst. 16 pojistných podmínek je vedle pojistného pojistník povinen platit i poplatky podle aktuálního sazebníku poplatků uvedeného na webových stránkách pojistitele, sazebník se mění vždy k 1.1. každého kalendářního roku, podle odstavce 10 čl. 5 v případě prodlení pojistníka s placením pojistného je pojistník povinen zaplatit pojistníkovi úrok z prodlení v zákonné výši, náklady spojené s vymáháním pojistného a poplatek podle platného sazebníku poplatků. Podle přehledu poplatků a parametrů činí poplatek při zániku pojištění pro neplacení 500 Kč, podle sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů životního pojištění je předepsáno 300 Kč za pokus o smír po zániku pojištění. Soudu byla doložena upomínka z 9.6.2020 o zaplacení dlužných 1 716 Kč, z výzvy a z dodejky adresované žalobkyní žalované odeslaná 25.6.2020 na adresu žalované podle smlouvy bylo zjištěno, že byla žalovaná upomínána ke shora uvedené pojistné smlouvě o zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že při nezaplacení do 31.8.2020 smlouva zanikne, oznámení o zániku pojistné smlouvy k 1.9.2020 v 00,00 hodin, kdy je žalovaná vyzývána k zaplacení 3 361 Kč (pojistné 2 861 Kč a poplatek 500 Kč), kdy je žalovaná upozorňována, že nezaplatí-li v co nejkratší době, bude jí účtován náklad související s vymáháním dlužného pojistného 300 Kč, v dopise sepsaném 10.5.2021 je obsažena bilance smlouvy, kdy bylo žalované předepsáno za dobu trvání smlouvy od 1.3.2016 do 31.8.2020 k úhradě celkem 46 561 Kč, zaplaceno bylo 42 900 Kč, rozdíl je 3 661 Kč v této částce je stornopoplatek účtovaný 1.9.2020 a náklady vymáhání 300 Kč účtované 5.10.2020. Ve výzvě z 6.10.2020 nazvané pokus o smír je žalovaná vyzývána k úhradě 3 661 Kč a upozorněna na vymáhání. Z předžalobní výzvy a z podacího archu bylo zjištěno, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným 17.12.2020 vyzývána k úhradě dlužného pojistného 3 661 Kč a poplatku s vymáháním 3 146 Kč s tím, že pokud nebude uhrazeno do 15 dnů od odeslání výzvy, bude dluh vymáhán soudní cestou. 3. Podle § 2758 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. (viz. § 2783 občanského zákoníku). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). 4. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že spolu účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu pro životní pojištění, v níž se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíční pojistné 858 Kč od 1.3.2016, toto však za období od 1.5.2020 do 31.8.2020 dle bilance (123 dní) nebylo žalovanou uhrazeno. Pojistné bylo splatné vždy k prvnímu dni každého měsíce. Žalovaná přes výzvu soudu s poučením o následcích nečinnosti netvrdila, ani neprokazovala, že by žalovanou částku uhradila či že by byly dány okolnosti vylučující existenci nároku, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Součástí žalovaných 3 661 Kč je podle bilance i stornopoplatek pro zánik pojistné smlouvy pro neplacení 500 Kč a 300 Kč na nákladech upomínání zaúčtované po skončení smluvního vztahu. Stornopoplatek byl účtován podle pojistných podmínek a přehledu poplatků a parametrů, náklady upomínání 300 Kč jsou účtovány podle pojistných podmínek a podle sazebníku. 5. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 1968 a násl., § 2758 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v celém rozsahu dlužného pojistného 2 861 Kč, když žalovaná je v prodlení s úhradou pojistného za shora uvedené období od 1.5.2020 do 31.8.2020, kdy žalobkyně žádá přiznání této částky, s dlužným pojistným je žalovaná v prodlení již od splatnosti každé měsíční splátky po 858 Kč vždy od 1. dne v měsíci v předmětném období, žalobkyně však požaduje úrok až z celkového dluhu od 2.9.2020 následujícího po zániku pojistného vztahu, což je méně než ji opravňuje zákonná úprava žádat. Podle bilance činí dlužné pojistné 2 861 Kč, částka 500 Kč představuje stornopoplatek a 300 Kč náklady za vymáhání, obojí účtované po zániku pojistného vztahu. Žalobkyně prokázala ujednání stornopoplatku, prokázala, že součástí smluvních ujednání byly náklady vymáhání 300 Kč za pokus o smír