3 C 182/2021-19 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 5.5.2021 se žalobce domáhal na žalované zaplacení 53 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53 500 Kč od 10.2. 2021 do zaplacení z titulu dluhu ze smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené prostřednictvím webových stránek žalobce [webová adresa], který žalovaná řádně nesplatila. 2. Ve věci byl dne7 .5.2021 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 21.6.2021 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Žalovaná se při jednání ve věci dne 14.10.2021 jako účastnice řízení vyjádřila tak, že smlouvu se žalobcem uzavřela prostřednictvím internetu, půjčila si 30 000 Kč na 70 dnů, splátky byly nastaveny po 14 dnech 10 200 Kč. Půjčku si brala, protože potřebovala zaplatit fakturu. Žalovaná podniká v oboru poradenství a má prodejnu s party doplňky. Má příjmy asi 30 000 Kč měsíčně, je svobodná, bezdětná, žije s matkou, která je její zaměstnankyní. Žalovaná dluh nezaplatila, protože neměla peníze, neorientovala se dobře v jeho výši. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti. 4. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobce a je dle vyhotovení předloženého žalobcem soudu datována dnem 2.12.2021 Smlouva je označena jako smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] částka úvěru je 30 000 Kč a dobu 70 dnů ode dne čerpání, byl sjednán poplatek 1 % za každý den čerpání úvěru ode dne čerpání do jeho zaplacení, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru. Splatnost byla dohodnuta ve splátkách po 10 200 Kč za každých čtrnáct dní, tj. do 9.2.2021. Žalobce poskytl žalované dne 2.12.2021 částku 30 001 Kč na její účet, když žalovaná před touto platbou téhož dne poslala ze svého účtu na účet žalobce 1 Kč (potvrzení o platbách). Po právní stránce soud věc posoudil takto. 5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku). 6. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 občanského zákoníku). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. (§ 546 občanského zákoníku). 7. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalované 30 000 Kč. Žalobce se opíral o listinu, kterou nazýval smlouvou, tedy právním jednáním mezi věřitelem a žalovaným, jehož uskutečnění však neprokázal, neboť zaslání verifikační platby nepotvrzuje, že žalovaná souhlasila právě s takovým zněním smlouvy, které žalobce soudu předložil jako právní titul svých nároků. Uzavření smlouvy, o nějž žalobce opírá svůj nárok, nebylo prokázáno. Krom toho, i pokud by soud měl uzavření smlouvy za prokázané, má za to, že by na ni bylo nutno pohlížet jako na smlouvu neplatnou pro její lichevní povahu, tj. rozpor s dobrými mravy. Pokud poplatek za poskytnutí 30 000 Kč na 70 dní představoval 23 500 Kč, odpovídá to situaci, jako by byl sjednán úrok ve výši 365 % ročně, i tak by soud nárok žalobce posuzoval jako bezdůvodné obohacení. 8. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované 30 000 Kč, které žalovaná v přiměřené době nevrátila a žalobce má podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo na vydání této částky z titulu bezdůvodného obohacení, a na úrok z prodlení ve výši dané § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od uplynutí přiměřené lhůty k vrácení peněz do zaplacení Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalobce neprokázal titul k jejímu zaplacení. 9. S ohledem na částečnou úspěšnost soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.