4 C 243/2021-15 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 7.3.2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7.000 - Kč, v hotovosti, v den uzavření smlouvy, což žalovaný svým podpisem stvrdil. V souvislosti s tím se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 5.075 - Kč, jenž představuje úrok 730 - Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1.166 - Kč a úhradu za hotovostní inkaso ve výši 3.179 - Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 269 - Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátka byla uhrazena dne 23.10.2017 Celkem bylo ze strany žalovaného zaplaceno 10.027 - Kč Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na doplacení dlužné částky. Po postoupení pohledávky přešlo toto právo na žalobce. Žalobce požaduje zaplacení: jistiny 1.477,33 Kč, poplatku ve výši 570,67 Kč a dále úroků a úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil svým přípisem ze dne 10.11.2021, že poslední dlužnou částku 2.048 - Kč zaplatil, poté se k němu dostavila policie, kriminalisté se dotazovali na to, jak půjčka proběhla s tím, že pan [příjmení] [příjmení] byl stíhán za podvody. Žalovaný nemá důkazy o zaplacení poslední vymahatelné částky, žádá o přezkoumání celé situace a navrhl, aby si soud vyžádal složku pana [příjmení] u policie. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednán. 4. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce. Tato smlouva je formulářovou smlouvou psanou drobným písmem. Má jít o smlouvu o úvěru podle zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle smlouvy [anonymizováno] poskytl půjčku 7.000 - Kč, za tuto půjčku se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 5.075 - Kč. Celková částka 12.075 - Kč měla být splacena formou 45 týdenních splátek ve výši 269 - Kč (smlouva ze dne 7.3.2016). Žalobcem byly dále předloženy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, které však nejsou žalovaným podepsány. 5. Po právní stránce soud zjištěné skutečnosti vyhodnotil následovně. Soud považuje uzavřenou smlouvu o půjčce za právní úkon lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 7.000 - Kč, během 45 týdnů však žalovaný měl vrátit celkovou částku 12.075 - Kč. Jedná se o zjevný nepoměr plnění zcela přesahující běžnou úrokovou míru (roční úrok téměř 84 %) Z výše uvedených důvodů soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, tedy smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. 6. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, tj. podle § 2993 a násl. občanského zákoníku. Jde o plnění bez právního důvodu, povinností žalovaného tak je vrátit peněžní prostředky, které od právního předchůdce žalobce obdržel. 7. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaný uhradil celkem částku 10.027 - Kč, obdržel přitom 7.000 - Kč. Žalovaný tak již nemá, co by vracel. Žaloba proto byla zamítnuta. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení by měl žalovaný, neboť měl ve věci úspěch, náklady řízení mu však nevznikly.