103 C 21/2021-90 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaný smlouvu podepsal dne 20.11.2019. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 88,51 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 9 158 Kč. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění nezaplatil nic. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr. U splátek, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení delším než 30 dnů, vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuta 499 Kč, a dále u splátek, u nichž se žalovaný ocitl v prodlení delším než 15 dnů, vzniklo žalobci právo náhrady nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč. V důsledku prodlení dále došlo k zesplatnění úvěru, a to k datu 15.3.2020. Podle smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši 116 533,82 Kč byl povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z nové jistiny je dále žalovaný povinen hradit úroky z prodlení až do jejího zaplacení. Dále dle smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaný nezaplatí po zesplatnění novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0, 1% z dlužné jistiny denně, tj. od 17.3.2020 až do jejího úplného zaplacení. Bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný tak dluží: a) na nové jistině 116 533,82 Kč b) smluvní pokuta 998 Kč c) náhrada nákladů 400 Kč d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru počínaje dnem 17.3.2020 zaplacení, k datu vyhotovení žaloby 49 002 Kč e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající původní jistině úvěru v nominální sazbě 88,51 % ročně z částky 100 000 Kč 17.3.2020 do zaplacení, f) úhrada pojištění 306 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem řádně a včas předvolán. 3.Provedeným dokazováním, a to návrhem na uzavření smlouvy, kartou klienta, dokladem o vyplacení částky 100 000 Kč, dokladem o výši mzdy žalovaného, hodnocením klienta, výzvou k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou, bylo zjištěno: Mezi účastníky, žalobcem jako úvěrujícím, žalovaným jako úvěrovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobce na jejím základě poskytl žalovanému částku 100 000 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, činila 263 750,40 Kč bez pojištění Celková výše měsíční splátky 9 463 Kč, počet splátek 24. Zápůjční úroková sazba činila 90,81 % ročně. Bylo dohodnuto, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru až do doby její úplné úhrady. Bylo dohodnuto, ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, splatnými se stávají celá jistina úvěru, úroky přirostlé ke dni zesplatnění, smluvní pokuty. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru je splatná ke dni zesplatnění. Nezaplatí-li dlužník po zesplatnění úvěru v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, má povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to od zesplatnění do jejího úplného zaplacení. 4. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru byl následně informován. 5. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce provedl hodnocení klienta. 6. Před uzavřením smlouvy byl žalovanému poskytnut předsmluvní formulář, kde jsou shrnuty parametry úvěru. 7. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky. Prokázané skutečnosti hodnotil soud po právní stránce takto: 8. Soud hodnotí uzavřenou smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se příčí dobrým mravům, tedy jako právní jednání podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Jde o absolutní neplatnost právního jednání, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Rozpor s dobrými mravy je spatřován ohledně smlouvy jako celku, nejde tedy o rozpor s dobrými mravy ohledně oddělitelné části smlouvy nebo některého dílčího ujednání. Konkrétně rozpor s dobrými mravy spočívá v naprosto nepřiměřená výše úroku za poskytnutí úvěru – ten byl sjednán ve výši 91,81 % ročně, přesahuje výrazně běžnou úrokovou míru. Jde o lichvu. Navíc úrok i po zesplatnění nabíhá až do zaplacení původní jistiny; zde je sice určité omezení, ovšem s ohledem na výši tzv. celkové částky, která má být zaplacena, jde v případě maximálního úroku o sumu, která více než výrazně převyšuje poskytnutý úvěr. Při zesplatnění úvěru dojde k vytvoření tzv. nové jistiny úvěru, která se skládá z dosud neuhrazené jistiny a nezaplacených úroků přirostlých ke dni zesplatnění, není-li tato nová jistina zaplacen okamžitě v den zesplatnění, nabíhá velmi vysoká smluvní pokuta navíc počítaná z tzv. nové jistiny úvěru, a to až do okamžiku zaplacení celé nové jistiny, v případě prodlení s úhradou byť části jedné splátky je účtována smluvní pokuta za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení. 9. Soud nepovažuje za problematickou pouze úrokovou sazbu, ale smlouvu jako celek – vedle úroků též celý systém smluvních pokut, přirůstání nezaplacených úroků k jistině, formu a vizuální stránku smlouvy a způsob jejího uzavření, všechny tyto skutečnosti je přitom nutné hodnotit komplexně a nikoli izolovaně. Pokud je smlouva jako celek v rozporu s dobrými mravy, pak je neplatná celá a v podstatě je na věc třeba pohlížet tak, že k uzavření smlouvy vůbec nedošlo. 10. Soud má za to, že smlouva je neplatná i s ohledem na ust. § 87,odst.1 z.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobce dostatečným způsobem neověřil úvěruschopnost žalovaného. Z formuláře hodnocení klienta vyplývá, že vycházel z příjmu žalovaného (ten byl řádně ověřen) v září 2019 to bylo 26 051 Kč, v říjnu 2019 to bylo 17 968 Kč, žalobce vycházel z výdajů na bydlení, tj. bydlení 3 000 Kč, a výdajů na žalovaného 3 410 Kč měsíčně. Z podkladů nevyplývá charakter bydlení žalovaného, ale ať byl jakýkoliv, je nereálné, že by mohly platby spojené s užíváním bytu včetně inkasa činit 3 000 Kč měsíčně, je všeobecně známo, že takové výdaje, a to i u těch nejmenších bytů, se pohybují kolem 5 000 Kč měsíčně. Je zřejmé, že v době uzavření smlouvy měl už splátky [anonymizována dvě slova] 3 988 měsíčně, a dále spoření 500 Kč měsíčně. Pokud by žalovaný zaplatil na 9463 Kč měsíčně, na bydlení kolem 5 000 Kč měsíčně, dosavadní splátky 3 988 Kč, spoření 500 Kč, měl by k dispozici 7 049 Kč měsíčně, tj. 235 Kč na den, za což by měly být pořízeny výdaje jako strava, ošacení, obutí, hygiena, drogerie, léky atp., což je nereálné. Žalobce si musel být vědom, resp. musel být srozuměn s tím, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet. Soud si pro ilustraci vyžádal výpis z účtu žalovaného za srpen, září a říjen 2019, a zjistil, že ve všech těchto měsících byl žalovaný v mínusu přesahujícím 12 000 Kč. 11. Soud tedy vypořádání vztahu mezi účastníky podrobuje režimu bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku je tak žalovaný povinen žalobci vrátit to, co od něj obdržel a dosud nevrátil – jde o jeho majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 100 000 Kč, tuto částku je žalovaný povinen vrátit. V žalobě bylo potvrzeno, že žalovaný na úhradu dluhu nezaplatil nic, do výše 100 000 Kč bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení, který byl žalobcem požadován od 17.3.2020. Žalobce má právo požadovat úrok z prodlení z dosud nevrácené částky podle § 1970 občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta. Je-li neplatná smlouva o úvěru, je neplatné i ujednání o smluvní pokutě. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu, s ohledem na částečnou úspěšnost, žalobce byl úspěšný do 60 % žalobou uplatněného nároku, do 40% byl neúspěšný, rozdíl v jeho prospěch činí 20 %, soud mu proto přiznal náhradu 20 % nákladů řízení, když celé činí 38 259,89 Kč (15 640 Kč za 2 úkony právní služby, 600 Kč paušál, 7 820 účast právního zástupce při jednání, 300 Kč paušál, 149 Kč cestovné [obec] – [obec] a zpět, 200 Kč ztráta času, 21 % DPH, 8 362 Kč soudní poplatek).