11 C 130/2022-25 — Okresní soud v Chrudimi

Návrhem ze dne 24.2. 2022 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky z titulu dluhu ze smlouvy o právní pomoci, kterou s žalovaným uzavřel jako advokát a na základě níž žalovanému poskytl právní služby v trestním řízení. Odměnu žalovanému vyúčtoval a stanovil lhůtu k zaplacení, ale žalovaný přes sliby dluh nezaplatil, ačkoli k tomu byl vyzván. Žalovaný byl v řízení naprosto pasivní, vydaný elektronický platební rozkaz nepřevzal, a proto jej soud zrušil. Následně soud věc na základě § 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“ rozhodl bez nařízení jednání. Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobce jako advokát poskytl na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb žalovanému služby obhájce v řízení vedeném Policií ČR OOK SKPV [obec] [číslo jednací] (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 2 druhá strana, dále„ p.v.“). Odměna byla dohodnuta ve výši 2.500 - Kč za hodinu, avšak žalovaný vyjma zálohy 5.000 - Kč nic nezaplatil. Žalobce dluh vyúčtoval žalovanému na částku 12.947 - Kč včetně DPH, se lhůtou k zaplacení do 22. 1. 2022 (č.l. 45) a žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit (č.l. 9 a 10), ale neučinil tak. Těmto tvrzením a důkazním prostředkům žalovaný neoponoval. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit (§ 1721 občanského zákoníku) Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce (§ 2430 občanského zákoníku). Žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy právní pomoc a žalovaný byl povinen zaplatit žalobci za tuto pomoc, ale tento svůj závazek ve stanovené lhůtě nesplnil. Žaloba je proto důvodná, kdy právo na zaplacení úroku s prodlení se opírá o § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení Vlády ČR č. 351/2013 Sb., přičemž úrok z prodlení z dlužné částky je žalovaný povinen zaplatit za dobu následující po marném uplynutí lhůty k zaplacení do zaplacení. Důvodné žalobě proto soud vyhověl (výrok I.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého má žalobce, který byl ve věci plně úspěšný právo na zaplacení nákladů řízení, tvořených soudním poplatkem zaplaceným ve výši 800 - Kč. Žalobce rovněž důvodně požaduje náhradu nákladů za 3 úkony učiněné v tomto řízení, které žalobce účtoval na základě § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., paušální částku tři krát 300 - Kč, tj. 900 - Kč, k čemuž je nutno připočítat 21% DPH, tj. 189 Kč. Náhrada, kterou je žalovaný povinen zaplati žalobci tak celkem činí 1.889 - Kč (výrok II.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř.