11 C 202/2022-24 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení celkem 949 - Kč se zákonným úrokem z prodlení, z titulu dluhu na pojistném z několika pojistných smluv, který byl na žalobce postoupen. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal do datové schránky (§ 47 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud hodlal věc projednat a rozhodnout podle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pojištění: dne 21.10.2019, [číslo] s ročným pojistným ve výši 3.712 - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 10-11), kdy žalovaný nezaplatil pojistné za dobu od 22.10. 2020 do 24.1.2021 a dluží (č.l. 24) 949 - Kč. Pojistitel pohledávku postoupil žalobci, kdy žalovaný přes výzvu dlužné částky nezaplatil. Žalovaný těmto tvrzením a důkazním prostředkům neoponoval. Po právní stránce soud věc vyhodnotil takto. [ulice] pojistná smlouva se řídí § 2758 a následujícími ustanoveními občanského zákoníku. Podle § 2804 občanského zákoníku pojistná smlouva zanikla, přitom žalobci podle § 2758 odst. 1 tohoto zákona náleží pojistné za dobu do zániku pojištění. Taktomu bylo i v projednávané věci, kdy nárok pojistitele byl na žalobce postoupen podle § 1879 občanského zákoníku. Žalobce tak má nárok na zaplacení dlužného pojistného za dobu trvání pojistného vztahu. Výše žalované částky odpovídá poměrné části ročního pojistného a souvisících poplatků, resp. nepřekračuje ji. Nárok na úroky z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úroky z prodlení, za dobu ode dne následujícího po splatnosti pojistného do podání žaloby. Důvodné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci (k příslušenství se nepřihlíží). Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 400 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 200 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon, vše celkem ve výši 3 krát 300 - Kč, tj. 900 - Kč, což po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), spolu se zaplaceným soudním poplatkem 400 - Kč činí dohromady 1.489 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). Lhůta k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.