11 C 331/2021-25 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce se žalobou podanou dne 11. 8. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení 19 674 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 374 Kč od 19.10.2020 do zaplacení z titulu dluhu za odebranou elektřinu, kterou žalovanému vyfakturoval, ale žalovaný faktury ve lhůtě splatnosti řádně nezaplatil. Žalobce rovněž žádal zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z fakturovaných částek za dobu ode dne následujícího po splatnosti faktur, do zaplacení. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v centrální evidenci obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Soud věc projednal a rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobce jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli dne 7. 4. 2020 smlouvu o dodávce elektřiny (č.l. 10), na základě něhož žalovaný odebíral elektřinu a žalobce cenu za dodanou elektřinu vyúčtoval fakturou za tato období, v těchto částkách s touto splatností: od 7.4.2020 do 22. 9. 2020 na částku 19.374 - Kč splatnou dne 18.10.2020, jakož i faktury za 3 upomínky po 100 - Kč splatné dne: 10.8, 9.9. a 23.11.2020 (č.l. 2 druhá strana). Tyto faktury na celkovou částku 19.674 - Kč žalovaný přes výzvy nezaplatil. Žalovaný těmto tvrzením žalobce a důkazním prostředkům neoponoval. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva (§ 2079 a násl. obč. zákoníku) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat tuto energii vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu a účastník trhu se zavazuje zaplatit za ni cenu (§ 50 zák. č. 458/2000 Sb.). Ze smlouvy vyplývala pro žalobce povinnost dodávat žalovanému elektřinu, žalovaný měl naproti tomu povinnost za odebranou elektřinu zaplatit, což neučinil. Tím, že žalovaný nezaplatil za odebranou energii, ocitl se podle § 1970 občanského zákoníku v prodlení. Důvodně žalobce uplatnil i náklady na písemnou upomínku. V důsledku tohoto prodlení mu vznikla povinnost z dlužné částky platit úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení. Důvodné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 - Kč a náklady právního zastoupení. Při určování jejich výše soud postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., žalobce má nárok na odměnu 3 x 300 - Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1), na režijní paušál ve výši 3 x 100 - Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), navýšení o 21 % DPH v částce 252 - Kč, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2.252 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.